Přesto, že nechodím rád chůzí pomalou,

začal jsem v noci často chodit na malou.

Přesto, že řádný jsem život vedl

a nežil jen proto abych jedl,

přesto, že cukr mi nikdy nic neříkal,

již léta v kávě, čaji se ho odříkal,

přesto, že desítky let jsem neznal doktora,

donutila mě k němu zajít ta noční  letora.

V ordinaci nic netuše žílu jsem hrdě nastavil,

se sestrou naposledy jsem se bezstarostně pobavil.

Řekla : „ To bude dobré ! Vždyť nemarodil jste dosud!“

Já netušil, jak zásadně změní se můj osud.

Ráno telefon – v něm sestra naléhavě řekla :

„Máte patnáct, ihned přijďte ! Smůlu máte z pekla ! „

„Co patnáct ? Nerozumím !“  Mně nebylo do skoku.

V ordinaci ortel byl vysloven : „Máte cukrovku ! „

„ Cukrovku ? To jako mám jíst míň sladkého ? „

Byl jsem v tu chvíli – promiňte – v roli blbého.

„Je to vážnější“ lékař mi tiše a taktně řekl,

já ještě nic nechápal, ale již se trochu lekl.

Cukrovka teď bude doživotně družkou Vaší ! “

Lékař s obličejem vážným dál mě straší..

Ať připravím se, že si s ní ještě hodně zkusím,

tu teprv pochopil jsem, že vzdělat se as musím.

Lékaři, knihy, internet byl nyní můj  kolotoč.

Za čas mi jasné bylo, že hodně vědět musím a také proč.

Poznal jsem, že končí mi doživotně jakékoliv slasti,

poznal jsem, že jsem teď v dokonalé  pasti.

Že musím jíst často skoro nic, maje hladu,

že většina jídel je pro mne doživotní tabu.

Že musím své tělo denně řádně namáhat,

a tak svým buňkám beta trochu  pomáhat.

A mnoho další věcí jsem se začal dozvídat,

od rána do večera bych Vám mohl  povídat.

Najednou jsem kolem sebe viděl jídla spousty,

a já měl pocit, že jen chroustám chrousty.

Žebříček hodnot životních  se mi posunul,

já  jídlo až na příčku poslední náhle odsunul.

Aby byl můj další život již jen bez legrace,

Poznal jsem nový termín : Pozdní komplikace !

Já nevěřím, že vše v životě jsou jen náhody,

já poznal jsem, že cukrovka má i své výhody :

Cvičením naběhlé bicepsy, na hlavě slamák,

sluncem osmahlý – jsem zkrátka štramák !

V pase štíhlý jak před čtyřiceti  roky,

když přes kaluž skáču, ladné jsou to skoky !

Když vezmu nyní na sebe kraťasy,

kam hrabou se na mě mnozí mlaďasi !