Stravování diabetika je alfou a omegou jeho života,  délky života, kvality života, oddálení případných problémů…

Diabetik musí vědět co jíst, jaké množství čeho jíst a jakjíst. 

Není to poměrně složité, chce to jen vědět základní informace a ty stále a neúprosně a důsledně a trvale a navždy dodržovat… Protože není jiné cesty. Jiná cesta sice ještě také existuje, ale ta vede do pekel.

Některé z níže uvedených informací jsem uváděl i v jiných dříve napsaných článcích, ale zde se snažím pro přehlednost udělat stručný souhrn jen samotného stravování.

Protože názory na stravování se značně různí i u různých diabetiků i diabetologů, pokusím se vám popsat jen stravování moje tak, jak ho provozuji již drahně let, tak, jak si při něm průběžně měřím i glykémii, tak, jak ho provozují i moji dia přátelé, kteří s tímto způsobem stravování mají (z hlediska udržení poměrně nízké hladiny cukru) také dobré zkušenosti.

Takže není to žádný návod jak jíst, žádné curiculum vitae, je to jen popis jak jím já a mí dia přátelé.. Pokud je čtenář bloku diabetik,nechť jí tak jak mu dobrý lékař poradil, nebo tak, jak to jemu vyhovuje.

Denní  Denní dávka sacharidů.

 MáMám na sobě vyzkoušené (vzhledem k mému věku, váze a denní fyzické aktivitě), že pro mne je vyhovující za den sníst přibližně 180 gramů sacharidů. Tento objem mi zajišťuje, že v průběhu roku se moje váha nemění. Max. odchylka činí plus mínus jedno až dvě kila..

2)     Rozdělení dávky sacharidů.

Rozdělení sacharidů na jednotlivé dávky nebylo jednoduché a léty se měnilo. Nejdříve jsem začal stylem snídaně – svačina – oběd – svačina –večeře. Kde bylo váhové rozdělení sacharidů následující :  60 + 30 + 60 +30 + 60… Od tohoto způsobu jsem čase upustil ze dvou důvodů :  Jednak bylo časově poměrně náročné, musel se dost přesně hlídat čas jedení jednotlivých dávek,  což bylo nepříjemné,když čas k jídlu vyšel např. někde na ulici, kde jsem žvýkal za chůze tmavý rohlík a kus sýra, a druhý důvod od upuštění od pěti dávek jídla byl ten,že jsem se snažil dát beta buňkám slinivky břišní (které vyrábějí inzulín)přestávku na odpočinek před dalším jídlem. Zde jen poznámka na okraj : Tělo si potrpí na předvídatelnost. Jestliže ho stálým a pravidelným opakováním ujistíte, že vždy dostane v pravidelnou dobu snídani, oběd a večeři vždy ve stejném množství a přibližně ve stejnou dobu, pak, když získá tento pocit jistoty, vás nikdy neobtěžuje pocitem hladu, který u lidí stravujících se zcela nepravidelně je vždy přítomen..  Takže nyní jím stylem snídaně - oběd - večeře při váhovém rozdělení sacharidů : 60 + 60 +60....

3)     Složení dávek jídla

Protože metabolismus diabetika (druhého typu!) pracuje na jiném principu než metabolismus zdravého člověka, je nutné této skutečnosti přizpůsobit i složení stravy. Takže v každé dávce jídla mám obsaženy v určitém poměru cukry, tuky i bílkoviny. Např. bílkovin mám denně gram na kilo své váhy. Rozumí se čisté bílkoviny. Např. deset deka masa má jen jedno deko bílkoviny a u ostatních bílkovin je čistý obsah bílkoviny také jiný.  I tuk mám přiměřeně v každé dávce jídla.Vše z důvodu aby můj metabolismus byl méně namáhán.

555 Obsah jednotlivých  složek jídla

Co se sacharidů týče, tak tam samozřejmě jsem doživotně vyloučil sacharózu (řepný cukr), bílou mouku a fruktózu. Fruktózu obsahuje hlavně ovoce, které někteří diabetologové nedoporučují a hlásají heslo, že„nejlepším ovocem pro diabetika je zelenina“. Syrová ! Já se tímto zákazem jedení ovoce řídím, neb jsem poznal řadu diabetiků, kteří byli velice ukáznění,jen ovoce (v tragickém omylu, že to nemůže ublížit) jedli ve větším množství. Důsledky byly pak fatální…  Je také důležité vědět, jak se rychle které sacharidy štěpí (např. z luštěnin se štěpí cukr pomaleji než z chleba či z brambor) atd. Co se tuků týče, tak by se měly upřednostňovat tuky ne živočišné..

5)       Jak jíst

Pomalu a dlouho !!! To je velice důležité ! Aby mi bylo dobře rozuměno :  Diabetik si musí uvědomit, že jemu se nevyrábí inzulín do zásoby (jako zdravému člověku), ale začne se mu vyrábět až když začne jíst ! A výroba inzulínu (včetně jeho uzrávání) trvá něco okolo hodiny. A důležité je také vědět, že žaludek nezahájí trávicí procesy(při běžném objemu jídla) dříve, než deset až patnáct minut po spolknutí posledního sousta ! Takže, když diabetik jídlo „zhltne“, tak je trávení ukončeno podstatně rychleji, než slinivka stačí inzulín vyrobit a nechat ho uzrát. To má pak za následek, že v krvi je podstatně rychleji cukr než inzulín a hladina cukru v krvi (glykémie) nežádoucně stoupá do hodnot,které poškozují diabetikův organismus. Rovněž důležité je vědět, že pokud se v dávce jídla vyskytne náročněji stravitelná jeho část (např. houby, vejce natvrdo a pod.), pak se zpomaluje celý trávicí proces a štěpený cukr se dostává do krve později. 

Nikdy nic nejím mezi dvěma jídly

Toto dodržuji zcela striktně a bez výjimek. Důvodů je povícero. S organismem je dohodnutá „přestávka“, se kterou organismus počítá. A když mi má dlouhodobě věřit, tak musím držet slovo. Jinak vznikne nedůvěra a následný chaos, který se bude projevovat na př. Hladem, či snahou vytvářet si tukové rezervy, což zbytečně zatíží metabolismus organismu.

Tak nevím. Snad jsem na nic nezapomněl. A pokud bude náhodou někdo tento blog skutečně číst a chtěl by vědět něco, co jsem neuvedl, může se mne na cokoliv z oblasti mého stravování zeptat. Ale jak říkám – je to pouze můj postup a moje zkušenost. Nic víc, nic míň.

Pokud někdo tento nezáživný blog přečetl až sem, děkuji mu zapozornost a výdrž.