TOPlist
Sledujte nás:

Datum registrace: 21. 01. 2013

Jak si nahrát profilovou fotku?

nocar

Získané body

Tento měsíc: 0
Celkem: 901
Zobrazit více

 

?

Jak sbírat body

Počítadlo pohybu

Můj pohyb
Chůze: 0 km
Kolo: 0 km
Cvičení: 0 h 0 min
 
Všichni uživatelé
Chůze: 136538.25 km
Kolo: 66634.70 km
Cvičení: 5679 h 47 min

Přátelé

Upozornění: Jedná se o blog uživatele STOBklubu, který neprochází kontrolou a nemusí splňovat zásady STOBu.

Diabetik a chůze

29. 04. 2013

Jedním ze základních potřeb organismu člověka je jeho pohyb.Tak jsme prostě konstruováni, ať se nám to líbí, či nikoliv. Značné části lidí se to samozřejmě nelíbí, protože válet se a přecpávat se je jistě (na první pohled) mnohem, mnohem příjemnější a slastnější, než fyzické výkony. A proto to kolem nás vypadá tak, jak to vypadá. Proto také existuje i STOB, který se snaží házet záchranné pásy váhově tonoucím jedincům.

V souvislosti s pohybem je si potřeba uvědomit jednu zásadní a v obecném podvědomí lidí málo známou, ale velice důležitou skutečnost : Žádná buňka našeho těla nepřichází do styku s krví, ale jen a jen s lymfou ! Lymfa je to prostředí, ve kterém obrovská armáda enzymů buňky krmí, ošetřuje, stará se o ně, zjišťuje co se kde děje, která buňka je napadena virem, která se začala nekontrolovatelně množit atd. .. To vše se odehrává v lymfě, která (na rozdíl od krve) nemá žádné „srdce“, které by tuto životně důležitou kapalinu sloužící k rozvozu potravy a servisu pro buňky udržovalo automaticky v pohybu. Lymfu v pohybu udržuje jen a jen tělesný pohyb !! Pokud se málo hýbáme, pak rozvoz potravy, kontrola a péče o  buňky probíhá pomalu a nedostatečně.Názorně si lze tuto situaci zjednodušeně představit tak, že naše buňky jsou zvířátka v zoologické zahradě, každý druh buněk má svoji ohradu a po lymfatických cestách kolem ohrad se pohybují pracovníci zoologické zahrady – enzymy. Pohybují se zde krmiči, ošetřovatelé, uklízeči odpadů, bezpečnostní služba, údržbáři, zedníci, cestáři, zahradníci a mnoho dalších „pracovníků“.Pokud se nehýbeme, nemohou se pohybovat v lymfě ani pracovníci této naší „zoo“. A pak zvířátka (naše buňky) nikdo nekrmí, nikdo nekontroluje, nikdo neošetřuje. Není pohyb, není péče a naše zoo pak podle toho vypadá.

 A nyní bych se opět vrátil k té cukrovce. U diabetika je pohyb zcela klíčový, je alfou a omegou jeho žití, délky jeho žití a oddálení tzv. „pozdních komplikací“.

Proč je pohyb u diabetika tak důležitý :

Je to ze dvou důvodů. Jednak je to z důvodu výše uvedeného, který platí pro všechny lidi a jednak z důvodu, že svalová buňka má jednu důležitou vlastnost, na které si může edukovaný diabetik postavit svoji strategii, jak s cukrovkou přežít co nejdéle : jedná se o to, že svalová buňka dokáže přijmout více cukru při menším množství inzulinu,pokud je přiměřeně fyzicky zatížená.

Jak tuto vlastnost svalové buňky lze využít  :

 Jednak je potřeba si uvědomit, že diabetikovi stoupne nežádoucně glykémie vždy po jídle. Hodinu po jídle glykémie kulminuje. A pak je potřeba si uvědomit, že je pohyb a pohyb. Od mírné chůze až po zátěžové cvičení na posilovacích strojích.. I v této    oblasti jsem zkoušel tu hodinu po jídle různým způsobem nahradit chybějící inzulin pohybem, abych donutil svalové buňky ten nešťastný cukr přijmout. Ukázalo se, že nejúčinnější způsob, který po jídle vždy dostával glykémii do normální úrovně, nebylo zátěžové posilovací cvičení, ani jízda na kole, ani plavání ani nic podobného.

Výsledek byl překvapivý :

 Nejúčinnějším způsobem snížení glykémie byla chůze !! Obyčejná chůze střední rychlostí.  Na druhém místě to byla chůze do schodů a ze schodů. Mnohokrát jsem si ověřoval různé varianty fyzické zátěže po jídle, mnohokrát po různých druzích jídel i různých objemech stravy a vždy mi vyšlo to samé : Chůze ! Do tohoto zkoumání jsem zapojil i své dia přátelé, kteří rovněž vyzkoušeli všechny možné varianty fyzické zátěže a výsledek byl stejný : Chůze! Mám proto jako laik vysvětlení to, že např. jízda na kole (rekreační) je mnohem méně namáhavá než je chůze, kde svoji veškerou váhu musíme krok za krokem nést s sebou, zatímco např. na kole se „jen vezeme“ .. Rovněž plavání  méně namáhá naši svalovinu než chůze. Co se týče posilovny, tam se domnívám, že žádaný efekt se nedostavil z jiného důvodu, protože té fyzické námahy bylo naopak příliš a tělo si z jater vylučovalo nadbytečně další cukr v předtuše další jeho potřeby (glukózová zásoba jater) .

 A proto neváhejte a CHOĎTE !!!

Nic to nestojí, chodit se může v jakémkoliv věku a kromě zde uvedené motivace Vám chůze dodá i radost z pohybu a i Vaše klouby a ostatní části těla přijmou Vaše rozhodnutí kladně. I když špatný mozek některých z nás bude radit, že u té televize a piva je život krásnější.   

Pozn.

Tento článek je určen jen pro diabetiky druhého typu, kteří si neaplikují inzulin !  Ti, kteří si inzulin aplikují, mají samozřejmě strategii životosprávy zcela jinou.

 

Hodnocení (7 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

30. 04. 2013 12:18
Nejsem diabetik ,ale stejně ráda chodím.
30. 04. 2013 07:20
Chodím a chodím... a v květnu mám mít kontrolu glykémie. tak jsem zvědavá, co to s ní udělá. Pořád doufám, že se hodnoty vrátí do normálu.
30. 04. 2013 01:40
No to je zajímavý. Úplně se chce říci převratný a podpořený výzkumem na sobě. Jestli je to pravda, velká podnětná rada pro velký lidi.
29. 04. 2013 09:08
Výborně .Tleskám !
29. 04. 2013 07:05
Díky Richarde za názorný příklad, jak to funguje v lidském těle. Chůze se stala mým druhým "já", díky STOBu a nedám na ni dopustit. Je mi dobře, hubnu a ještě jsem stále dobře naložená... :-))

Kvíz o ceny

Soutěž o produkty Meggle
Soutěž byla ukončena, gratulujeme výhercům. Výhru je nutné si vyzvednout na Dni Zdraví 22.10.2022 v Praze na Pankráci. Více info zde

Ankety

Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?

Naši partneři