Datum registrace: 21. 01. 2013
nocar
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 136535.25 km |
| Kolo: | 66634.70 km |
| Cvičení: | 5679 h 47 min |
nocar
Jak psát blog?Jsem vděčný
08. 05. 2013
Dnes je člověk vděčný za každý den, který tady ještě být může…
Pokochat se pohledem na modré nebe, na rozkvetlé růže,
pokochat se pohledem na bujné ženské vnady,
být prostě rád, že je ještě tady…
Občas si splnit svá přání, touhy,
a vědět, že život již nebude tak dlouhý…
Vážit si slunných orosených rán.
Život naplno musí být brán …
Dnes je člověk vděčný za každý den, který tady ještě být může…
Byť šediví, stárne a vrásčití mu kůže…
Však každé ráno, když probudí se znovu,
vydá se opět po zážitcích na svém lovu.
Vydá se opět do města mezi lidi.
Mladé i staré, všechny rád vidí.
Pozdraví v krámech známé prodavačky,
za rohlík, salám utratí své kačky.
Dnes je člověk vděčný za každý den, který tady ještě být může…
I když již někdy dech jeho svírá hrdlo úže ….
Však každý večer, když uléhá k spánku,
kol hlavy zašumí mu stříbrného vánku.
Vánku z let jeho malin nezralých a her.
Kmet slyší život jak mu radí : Ber člověče, ber !
A on bere den a život plnými doušky.
Pak vrátí se zas spokojeně domů, do pastoušky…
Pokochat se pohledem na modré nebe, na rozkvetlé růže,
pokochat se pohledem na bujné ženské vnady,
být prostě rád, že je ještě tady…
Občas si splnit svá přání, touhy,
a vědět, že život již nebude tak dlouhý…
Vážit si slunných orosených rán.
Život naplno musí být brán …
Dnes je člověk vděčný za každý den, který tady ještě být může…
Byť šediví, stárne a vrásčití mu kůže…
Však každé ráno, když probudí se znovu,
vydá se opět po zážitcích na svém lovu.
Vydá se opět do města mezi lidi.
Mladé i staré, všechny rád vidí.
Pozdraví v krámech známé prodavačky,
za rohlík, salám utratí své kačky.
Dnes je člověk vděčný za každý den, který tady ještě být může…
I když již někdy dech jeho svírá hrdlo úže ….
Však každý večer, když uléhá k spánku,
kol hlavy zašumí mu stříbrného vánku.
Vánku z let jeho malin nezralých a her.
Kmet slyší život jak mu radí : Ber člověče, ber !
A on bere den a život plnými doušky.
Pak vrátí se zas spokojeně domů, do pastoušky…
Hodnocení (12 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
14. 05. 2013 00:55
Betynak
Moc pěkné.
08. 05. 2013 14:38
Pravda pravdoucí,i stou trochou nostalgie moc hezky napsané,díky moc za taková slova.
08. 05. 2013 10:49
Myslím, že čím je člověk starší, tím více si uvědomuje krásu a kouzlo každé chvíle :-) Hezká báseň :-)
nocar
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
