Jak vlastně začít? Moje maminka díky Stob clubu zhubla před pár lety úctihodných 15 kg. Záviděla jsem jí to. Ale styděla jsem se za svoje kila. Během dospívání jsem přibrala, a díky psychickým problemům jsem se uzavřela do sebe. Čas trávila sama doma u televize s jídlem. Nedókázala jsem ničemu odolat. Jídlo se stalo mojí útěchou. Myslela jsem si, že jsem prostě jenom rozežraná. Před rokem jsem narazila na pár článků ohledně Záchvatovitého přejídání. A došlo mi , že tady je zakopaný pes. Snažila jsem se tehdy zdravě stravovat. Jelikož můj o 20 let starší partner mě na moji váhu upozornil a přestala jsem se mu líbit jako žena, propadla jsem do deprese a strachu. A dělala jsem přesný opak, nejedla skoro vůbec a jelikož se to dlouho nedá zvládat, začla jsem se přejídat, až nakonec mě navštívila během léta Bulimie. Hladovku střídali záchvaty přejídání a následné zvracení. Ano stydím se za to. Ale zvládla jsem ji překonat. Uvědomila jsem si, že se musím naučit jednu důležitou věc, mít ráda sama sebe a vykašlat se na věty typu ty jsi přibrala. Pokud mě jako ženu odmítal když jsem přibrala pár kilo jaké by to bylo v těhotenství? Cesta za tím mít se ráda byla těžká, navíc když jsem zjistila mezitím partnerovu nevěru během 3 let několikrát a pokaždé s jinou, došlo mi že problém má on a ne já. Dnes jsem připravená jít do boje s kily ale zdravým způsobem. Budu ráda za jakékoliv rady