Před týdnem jsem si tu stěžovala jak se mi už nechce a bohužel se to nijak nezměnilo.
Celý týden jsem strávila v posteli (dobře, 40min rychlé chůze ráno a odpoledne s klukem do školy každý den), jídlo jsem moc neřešila.

Většinou jsem tak 2 dny zapisovala, 2 dny ne.

Musím říct, že už mě to nebaví.

Tenhle týden zkusím zase fitko, ale následujících 14 dní budu mít asi rušnějších. Váha se mi zhoupla o +2, tzn 68kg, což je pořád dobrý. Snad to tak bude i v úterý :D

Holky já jsem bez motivace. Nebaví mě honit se za nějakejma kilama, protože když jsem zhubla tak jsem stejně sama se sebou spokojená nebyla. Mám pocit že problém je v hlavě, ne ve váze.

Zkusím teda od zítra zase psát, dotáhnout těch 14dní, je mi jedno jestli zhubnu nebo ne a pak jdu na udržovák.

Spoustu jsem se toho tu naučila, přijde mi normální víc pít, jíst hodně zeleniny, ale měla bych si ještě nějak poopravit to sebevědomí.

Všem děkuju za podporu, opravdu se v tom teď plácám. Těch 12 týdnů na mě bylo moc. Jen co to skončí, dám udržovák a pak zkusím třeba po 2kg za 4 týdny nebo tak něco. Nějaký reálnější cíle. Ale nechci zase zažít ty vyčítavý pocity, když jsem neměla všechny semaforky zelené. Nápady na vyzvracení toho co jsem snědla mě pak už začínaly samotnou děsit. Nechci skončit jako nějaká praštěná bulimička/anorektička...

Všem držím palce a obdivuju ty, co běží dlouho - já to nezvládám.