Datum registrace: 13. 12. 2010
romfor
Sebekoučink
Váš cyklus již skončil. Pro pokračování v Sebekoučinku si založte nový cyklus.
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 136794.90 km |
| Kolo: | 66657.70 km |
| Cvičení: | 5694 h 36 min |
Stob skupiny
romfor
Jak psát blog?NEŽER tolik! aneb už mě zase hlídají :o(
05. 07. 2011
... aneb úsměvná historka se zdviženým varovným ukazováčkem ...
Už jsem to určitě psala, že jsem typický příklad toho, kdo hladověl a přibíral, kdo nesměl nikdy nic sladkého, nic tučného, teda celkově skoro nic jíst a to ho vehnalo do PEKLA, toho opravdového ... Je to bolestné a je to pryč, přesto je asi dobré si to občas připonenout.
Jo, jsem stále ještě strašně tlustá, resp. 3. skupina obezity, ale jo, i když mám o 36 kilo míň. ALE jsem hrdá a pokračuju - a to se počítá a ano, opravdu hodně, ale hodně jím, nesrovnatelně s roky minulými, paradox, ale je to tak, no co vám - stobačkám a stobákům - budu vyprávět, vy přece VÍTE!
Dopoledne jsem strávila u našich (myla jsem auto na dovo, mají domek), snídala jsem vydatně doma, svačila u nich, v době oběda, na který jsem byla pozvána, jsem měla hlad a "dožadovala" se krmě. A PAK TO PŘIŠLO: " no to si děláš SRANDU?!?!?!?! Toliiiiiiik? A JEŠŤE polívku ?!?!? Přestaň už se KONEČNĚ tak cpát, zase se VYŽEREŠ!!!!!" Byla to moje máma, ta, jejíž péče mě vehnala tam, kde jsem byla. Nemyslí to zle, já vím, ona má radost z mého hubnutí, ale najednou mě to hodilo zptáky, ten strašný pocit provinění, potřeba schovat se s jídlem, pocit toho největšího hadru na světě, nicky, která je jen TLUSTÁ.... Fuuuuuuuuuj .....
Ale je to pryč, já už na to umím reagovat, po prvním zalapání, s úsměvem a mým novým oblíbeným sloganem " čím víc jím, tím víc hubnu :o))))" ... "promiň mami, ale už jsem dospělá, jen mi nandej a nech mě žít ... " není to úplně lehounký, ale zvládám.
Jen si říkám, že je možná dobře si ty zlé pocity připomenout, jen jako varování, že okolí už mě nesmí nikdy do ničeho dotlačit, resp. se nesmím nechat, protože jsem zodpovědná sama za to, co dělám, že důležitá jsem já a já vím, "jak na to". Stálo mě to zjištění moc úsilí a budu bojovat dál.
Krásný den, moje zpřízněné duše :o)
Hodnocení (41 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
07. 07. 2011 15:12
romfor
Naděnko, děkuju moc :o), budu ještě potřebovat moc palců, po pomyslné zelené přímce v profilu mi ještě musí přeběhnout hodně želviček :o)), ale jsem dle svého přání v půlce, respektive kousílíneček za půlkou a to už se taky počítá, to už je ta správná doba na to, abych člověk VĚŘIL, že ikdyž se to zastaví, že ono se to zase po nějaké době rozběhne a že to prostě půjde, takže doufám a užívám si, opravdu užívám. A to si nedovedu představit tu euforii, jestli se mi vážně zadaří, jestli tolik radosti unesu :o)). A tak doufám, že cestu zpět už hlava prostě nedovolí :o))
07. 07. 2011 07:15
Romi, jedna tvoje spřízněná duše se na chvíli vrátila z chaty a jsem nadšená za tebe. Ten neuvěřitelný pocit, že to jde jakoby samo, znám. I neexistenci k návratu. To už hlava nepřipustí. Držím palce dál, ale už je mi jasné, že je ani nepotřebuješ a jedeš. Gratuluji a mám radost z tvého úspěchu. Naďa
06. 07. 2011 19:05
ještě jednou děkuju moc a moc všem za milá pohlazení po duši ... vlastně si většinu svých blogů původně píšu jen tam pro sebe, pro takový monitoring proměny mé osoby a neuvěřitelně krásným bonusem, který mě šmajchluje, když je mi fajn a extrémě nabíjí, když mi úplně fajn není, jsou vaše komentáře, vaše obrovská PODPORA, děkuju !!!
06. 07. 2011 16:56
Romčo,ani nevíš jak ti rozumím;-).Neustále jsem slýchala od mojí mámy-nežer,podívej jak vypadáš a tak jsem nežrala;-).Pak období kdy hladovka přešla v přežírání a pořád dokola.No a dneska,když k ní jedu a slyším,že mi to sluší a "já ti říkala,že máš se sebou něco dělat",musím se smát a říkám si "ano mami,ale dělám jinak než jsi radila":-).Držím palečky,ať ti to jde pořád tak skvěle a ať jsi ještě silnější človíček než teď.Jsi vážně moc dobrá!!
06. 07. 2011 16:13
Jsi úžasná bojovnice a opravdu moc tě obdivuji, že dokážeš takhle bojovat i s okolím! :o) Moc držím palečky, ať vede dále! .o)
06. 07. 2011 15:58
Skvělá a hlavně pohotová reakce :-) Jo, je to tvůj život a ty si ho řídíš tam, kam chceš :-) Tobě taky krásný a nejen tento den :-)
06. 07. 2011 12:22
nedej se.. to, že někdo neví, jak se to dělá ještě neznamená, že to s tebou myslí špatně... třeba to chce jen vysvětlit... :-)) drž se
06. 07. 2011 08:57
no jo, holky, rodiče jsou fakt někdy jak "sloni v porcelánu"
máma mi taky hodněkrát řekla, že bych se sebou měla něco dělat, že jsem bývala kdysi pěkná ženská.....
Tak nějak to vždycky zkousnu, protože má pravdu....a na mém vykrmení se nepodílela....
máma mi taky hodněkrát řekla, že bych se sebou měla něco dělat, že jsem bývala kdysi pěkná ženská.....
Tak nějak to vždycky zkousnu, protože má pravdu....a na mém vykrmení se nepodílela....
06. 07. 2011 08:42
Romanko, zvládla jsi to báječně... Připomíná mi to moji kamarádku - její maminka to nejspíš taky myslela vždycky dobře, ale ta jí na talíř vždycky naložila rovnou málo... a to je jí už 40. A ve dveřích ji často vítá větou - že tys zase ztloustla, dělej se sebou už něco... Holky, tohle zvládat a "nezmagořit" z toho, to je tedy něco... Máš můj obdiv!
06. 07. 2011 08:13
Romčo,krásně jsi to napsala a já Ti tleskám za Tvou odvahu postavit se mamině a říct jí,jak to vidíš Ty.Sama jsem mamina,ale má dcera se mi umí slovně postavit už teď,a i když se mi to někdy nelíbí,tak je to dobře-musí žít život sama za sebe,ne podle příkazů matky :-) Jsi samostatná žena a rozhoduješ se sama za sebe,dobře jsi to mamince řekla!
06. 07. 2011 07:53
Ankora: no to buď ještě ráda. jsou maminky, které jsou přesvědčeny, že to, co do jídla dají ony, prostě nemůže být špatné, ať je to cokoliv. tchyně, ač upozorněna, že jsem alergická na cibuli, ji do jídla neustále dává. Takže sním jídlo, začne mi být blbě tím typickým způsobem. Ptám se: nebyla v tom cibule? ne, ne, to bych tam nedala. Fakt tam nebyla žádná cibule? No jenom kousek jsem dala vyvařit a vytáhal jsem ho. (to nejhorší, co pro mě je, protože přesmažením v oleji se při vyšší teplotě část toho alergenu zničí, ale uvařený je v nejlepší kondici). no a moje mamka dělá to samý. "vždyť to je jenom trošičku", to je její hláška :-).
kupodivu, sama přitom moc dobře ví, jak s ní zamává "trošička" travního pylu.
kupodivu, sama přitom moc dobře ví, jak s ní zamává "trošička" travního pylu.
06. 07. 2011 06:59
To je ta správná životní filozofie! Ty jsi důležitá a je moc dobře, že jsi na to přišla. Zapomeň na minulost, ale pouč se z ní. Držím palce.
05. 07. 2011 22:15
Jj, tiež som si spomenula, ako mi mamina minulý týždeň odmietla dať kukuricu varenú, že sa z toho priberá a ja teraz predsa chudnem :D Zvládla si to super, tiež to najbližšie použijem ;-)
05. 07. 2011 22:03
Taky tleskám neb vím, jak těžké je prosadit si svoje u maminky. Já s tou svojí válčila hodně dlouho a měla z toho špatný pocit. Ale držím ti pěsti, ty už to zvládneš vždy ukočírovat a to je super. Jen pěkně papej, jak máš, jsi moc šikovná a zasloužíš si odměnu v podobě ubývajících kileček. Jen tak dál!!!!!!!!
05. 07. 2011 20:32
Postavit se vlastnímu rodiči, který to s tebou přece myslí jenom dobře je docela velká zkouška; moc gratuluji k jejímu úspěšnému zvládnutí.
05. 07. 2011 20:03
achjo, ten tvůj hrošík by se mi na tričku líbil....:-))))))))))))))))))
ale musím vymyslet něco svýho:-))
ale musím vymyslet něco svýho:-))
05. 07. 2011 20:02
no věřící tvrděj, že pokud tam nahoře někdo je, tak nás má rád všechny....
ale upřímně, někdy to fakt tak nevypadá....:-))
ale upřímně, někdy to fakt tak nevypadá....:-))
05. 07. 2011 20:00
no Pavlí, ještě smutnější je, když se rodič sice snaží, ale neumí to a šlape jen a jen vedle, ona to máma myslela dobře vždycky, ale neuměla najít způsob a paradoxně to bylo všechno strašně moc špatně, ale je t pryč, začínám zvedat hlavu a jestli mě má ten nahoře jenm trošku rád, nenechá mě ji sklonit (ale jsem pragmatik, takže se pokouším konečně co nejvíc snažit sama :oDD)
05. 07. 2011 19:58
Moc ti fandím, jde ti to moc dobře...:-)))
je to fakt podpásovka když tohle dětem dělají rodiče!!
\'Taky to znám, když rodiče nefungují tak jak mají, ikdyž trošku z jiné stránky.... Člověk si pak v hlavě musí postavit ty správné základy sám a je mnohem těžší.....
je to fakt podpásovka když tohle dětem dělají rodiče!!
\'Taky to znám, když rodiče nefungují tak jak mají, ikdyž trošku z jiné stránky.... Člověk si pak v hlavě musí postavit ty správné základy sám a je mnohem těžší.....
05. 07. 2011 19:52
to Ambiente: no tak já mám především Z ČEHO hubnout .... ono se to taky určitě zastaví ... ale já jsem dřív (no jo, zní to děsně, když se na mě člověk podívá) fakt hladověla a z toho tloustla, pak obdbí přežíracích ataků a furt dokola a můj organismuse se teď snad na dlouho rozhodl, ýe pravidelnou stravu chce a že mě za to odmění :o)), asi .. ale hlavně hlava, ta hlava mi dala zabrat moc
Janul: vážně děkuju :o)
Janul: vážně děkuju :o)
05. 07. 2011 19:49
Jsi fakt skvělá!!!
Tomu bojovníkovi - vlastně bojovnici - v tobě držím všechny pěsti, co jen mám. Tak nějak podvědomě vím, že je to velká bojovnice a že to zvládne :-))
Tomu bojovníkovi - vlastně bojovnici - v tobě držím všechny pěsti, co jen mám. Tak nějak podvědomě vím, že je to velká bojovnice a že to zvládne :-))
05. 07. 2011 19:44
romi, ale vysvětli mi prosímtě, jak tohle funguje. já jsem ten samý typ, co furt něco nesměl, protože byl tlustý odmala. teď, když si dám půl litru freshe z pomeranče (930 kJ, takže jedna slušnější sváča, a když si to dám místo hlavního jídla, tak je tam ještě slušná rezerva na salát), mám pocit, že ŽERU. Jenže jezením pětkrát denně taky nehubnu, i když nepřibírám. ty máš aspoň potvrzení, že to děláš správně.
05. 07. 2011 19:41
děkuju, holky!!
Jani, ono se tak nějak vlastně stavím sama sobě, jsem nějak ten největší soupeř :o)))
Jani, ono se tak nějak vlastně stavím sama sobě, jsem nějak ten největší soupeř :o)))
05. 07. 2011 19:26
No teda, zírám a žasnu!!!
Tak tohle jsi zvládla na 1*, takhle se postavit mamce, to už chce docela
pevnou vůli a sebekázeň. Jsi skvělá, blahopřeji a moc ti fandím! :-))
Tak tohle jsi zvládla na 1*, takhle se postavit mamce, to už chce docela
pevnou vůli a sebekázeň. Jsi skvělá, blahopřeji a moc ti fandím! :-))
05. 07. 2011 19:22
Ty brďo...super! Je mi jasné, jak ti asi bylo...taky mám pár takových "zpáteček", které nesouvisí úplně s hubnutím, ale občas objeví...a takhle zmáknuté to teda nemám..takže gratuluju Romčo. Ty jsi tu z nás fakt rekorman a to nejen úbytkový :)
05. 07. 2011 19:15
děkuju moc vám všem, však mi dodáváte sebejistoty jako nido jiný ....
, budu se snažit posilovat dál, právě jsem měla skype konzultaci se svou stobáckou terapeutkou, bylo to prima, taky chválila :o)))
, budu se snažit posilovat dál, právě jsem měla skype konzultaci se svou stobáckou terapeutkou, bylo to prima, taky chválila :o)))
05. 07. 2011 18:47
Kdybych náhodou někdy zaváhala a chtěla se vším seknout a pořádně si naložit a někam se s tím schovat a debužírovat a... a... a... - tak to mi stačí jednou si přečíst takový blog, a hned se vzpamatuju! Obdivuji tvoji sílu a držím všechny pěsti, ať tě neopustí!
05. 07. 2011 18:42
Moc gratuluji k poznání, k životní změně.. a hlavně k rostoucí spokojenosti sama se sebou! :) Moc držím palečky ať jdou kila pěkně dolů!
05. 07. 2011 16:23
Mám stejné zkušenosti. Když, v dobách mé největší sádlové slávy, jsme šli na oběd do restaurace, bylo mi až hanba, objednat si normální jídlo. Odbyla jsem se salátem a pak trpěla hlady. A doma to přišlo: přejídání. Já se vlastně také s jídlem schovávala. Dnes, když vím, že jíst můžu, si hrdě objednám a NORMÁLNĚ se najím, bez výčitek svědomí. A větu: Nežer tolik, zase přibereš, slyšívám teď často!!! Okolí nechápe, jak můžu jíst a hubnout? Ale my to víme, že to tak je a že to jde!! Držím palečky do dalších kil!
05. 07. 2011 16:21
nenenenenene, jen vzorem, prosím ne, na to jsou jiní, tady i jinde v životě, ráda bych s vámi zůstala jako jedna z vás, jako stobácká kamarádka, to je pro mě vrchovatě :o)
05. 07. 2011 16:12
Skvělé, je na tom krásně vidět ten důležitý posun v hlavě, fakt, že si řídíš svůj život sama a sama o něm rozhoduješ. Jen tak dál, hlavně se nedej a jsi si za svým :-))))
05. 07. 2011 16:07
ne, překvápko ne, ale zatím je to v hlavě, takže teda ne návrh, ale nápad :o))) a je to samo překvápko, ovšem s hrochem v růžovýh plavkách v HLAVNÍ roli :o))))
05. 07. 2011 16:01
Jééé a já ještě nic....tak šup šup do fotogalerie, ať se můžem pokochat, nebo to bude překvápko? :-))
05. 07. 2011 15:58
:o) Hrošík ti děkuje, jako vždycky, ty bodrá prima holko s culíky :o) jooooo, už mám návrh trička hééééééééč :o)
05. 07. 2011 15:54
Skvěle si se s tím poprala!!!! Úplně chápu, jak člověka musí srazit taková hláška a vůbec slovo "vyžrala" zní strašně, najednou by si člověk dal pár facek a zalezl někam do kouta. Ale ty ses tomu postavila čelem a dobřes mamince řekla, že svůj život, dospělý život, teď kontroluješ ty!! Máš bod!!!! KRÁÁÁSNÝ DEN!!!
05. 07. 2011 15:34
musím, protože pro mě už není cesta zpátky, nikdy bych znovu "nenastoupila", děkuju ti, zlato :o)
05. 07. 2011 15:24
Dobře!!! :-) skvěle! výborně! Jsi moje jednička :-) ale ty to už dávno víš :-))
romfor
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
