Ahoj,

nic nového už vám nesdělím, to udělaly mnohem lépe a rychleji mé milé spoluúčastnice. Přesto si do svého blogu musím přidat další střípek svého nového života. Pro většinu normálních lidí je asi účast na Dni zdraví obyčenou, byť příjemnou, záležitostí všedních dnů - pro mě je to ale další KROK z ulity. NIKDY dřív bych to neudělala, nebo bych se zaštítila partou svých věrných přátel, kterým věřím, a šla bych na Den zdraví jen coby účastník "výstavy", ale nic víc. No jo, jenže já jsem se tentokrát rozhodla pro AKTIVNÍ účast s nejistým výsledkem :o))). Samozřejmě, že nebýt VÁS VŠECH, zase bych to vzdala, protože v pátek večer nastal nerv, couvák - prostě klasika - rozhodnutí: NEJEDU :o)))

Jela jsem, dorazila jsem, zaparkovala a jala se plížit kolem školy a dělat "jakoby nic" - holky, Zuzanko a Pavlínko - omlouvám se, já jsem vás u vchodu samozřejmě viděla a poznala, ale fakt jsem nesebrala odvahu (já vím, že jsem cvok) vás oslovit první, tak jsem hodila promenádu a DÍKY, ŽE JSTE MĚ ZADRÁPLY :o)))) - to jsem prostě já, plachý hrošík ;o). Pak dojely další holky - moc moc příjemné setkání - a kdosi zavelel, ať si mažu do auta pro tepláky (no, chtěla jsem být napřed důstojně a bezpečně za dámu, byla pro mě nepřijatelná představa, že tam budu CELÝ den potupně v teplákách) a UŽ TO JELO ... srdce až v krku, panika :o)))

Tenhle divný úvod měl by se asi dal shrnout jako jedno slovo namířené všem účastnicím, které se velmi přátelsky "točily kolem mě" - DĚKUJU !!!

A teď moje osboní shrnutí plusů a mínusů:

+++ plusy

- super lidi kolem mě

- spousta vystavovatelů zajímavých věcí

- velké množsví cvičení, které si člověk může vyzkoušet (NIKDY bych se sama neodhodlala na nějakou cvičící skupinu, tohle bylo super, vyzkoušela jsem: EXPRESKU = fajn, výborný nápad cvičení, které baví a zvládne je úplně každý, ale rozmazleně doznávám, že moje "elektronická expreska" v říši je o nějaký ten level výše :o)); FITBALLY = pro mě oooooobrovský zážitek a totální nadšení, budu hledat, kde si to zopakovat, fakt perfektní hroší cvičení; VESLA = taky moc fajn, dneska necítím stehna :o), moc se mi líbila instruktorka; KILLING MARY = tady se omlouvám, to jsem teda nedala, jen počáteční část, na to ještě nemám a klobouk dolů před všemi cvčícími, nabyla jsem dojmu, že Maruška je perpetum mobile, ale i když mi tohle cvičení nesedí a nejde, moc se mi líbilo pozorovat tu lehkost a nadšení a dobrou náladu a drive, se kterými Maruška cvičí, takže jsem moc ráda, že jsem se zúčastnila alespoň trošku :o))

- motivace, velmi příjmený přístup STOBu, desítky oceněných lidiček za všechno možné - na "stobácích" je prostě vidět, že je to baví a dělají svou práci rádi a s nadšením - VELKÉ DÍKY !!!

--- mínusy

- nemůžu se ani hnout :o))), nohy a hlavně záda (ale to je jen pokračování mého velkého problému)

- málo časuuuuu, málo časuuuu - nestíhala jsem :oD

- zlomený další zub :o)

Takže pointa mého nudného blogu je:

1) HURÁÁÁ - zvládla jsem to i já a moje sebevědomí je zase o kus dál!!!

2) bylo to komplet všechno SKVĚLÝ

3) SMUTEK, že nemůžu stobklubačky vídat častěji live, protože to za to stojí!

Díky, drahé moje, za vaši přátelskost, některým obzvláštní díky za to, že snesli na sobě po celou dobu obrovské nacucané přisáté klíště :o)) (sama jsem zkrátka plachá ;o)

Romča