Krátké shrnutí druhého týdne.

Začátek týdne poměrně ušel. Držela jsem více méně disciplínu, jedla hodně zeleniny, jedla pravidelně.

Uprostřed týdne jsem začala trochu kolísat, ale dobrý.

Pátek a víkend byly ovšem katastrofální. V pátek jsem měla zkoušku (třetí pokus při třetím zápisu předmětu, tedy poslední z posledních), kterou jsem úspěšně neudělala. Na jednu stranu škoda, protože mi zbýval jen tenhle předmět (Makroekonomie II), aby mě pustili ke státnicím, na druhou stranu si nedokážu představit, jak bych dělala státnice z ekonomie. Tak zůstanu holt jenom bakalářem, inženýr ze mě nebude. Pokud by mě někdy v budoucnu napadlo mrhat čas tím, že by mě znovu chytla chuť studovat, nejdřív se praštím po hlavě (a potom asi přes kapsu, protože jsem vyčerpala bezplatnou dobu studia, haha). Na pátek jsme při jakémkoliv výsledku plánovali s přítelem nějakou nezdravou večeři, takže to, že mě semafory svítili jak šílený po večeři z McD bylo očekávané.

Jenže víkend očekávaný nebyl. Jsem velmi citlivá na změnu tlaku a bylo mi celý týden, jemně řečeno, blivno. Motala se mi hlava, byla jsem unavená. Když se do toho spojil stres, který ze mě spadnul po zkoušce (vždycky to tak mám- po zkoušce jsem jak hadrový panák), neměla jsem ani chuť k jídlu, ani vařit. Oběd jsem naštěstí měla uvařený, ale večeře jsme si opět objednávali. Sice tím, že jsem skoro celý den nejedla, jsem nepřekročila doporučenou denní dávku kalorií, ale mít za celý den jen oběd a velmi vydatnou večeři je dost na pytel (taky mi to dneska dává moje žáha pěkně sežrat).

Každopádně i tak želva kráčí dál.

Původní váha k 25. 05. 2020: 123,2 kg, tuk 40,2%

Váha k 08.06.2020: 120,8 kg, tuk 39,8%