Ahoj všichni,

na konci prosince jsem si řekla, že už to fakt takhle dál nejde -  když se budu dál vyjídat , budu brzy atakovat stokilovou hranici.... To jsem nechtěla dopustit.
Co ted? Teorie je mi jasná, zhubnout určitě dokážu - ale tak 3 dny a konec.... o sebekoučinku jsem také věděla, se starým jsem zhubla kdysi 6kg, pak jsem se ale bohužel vrátila ke starým návykům.... s návyky se vrátila i kila... Ach jo!

Rozhodla jsem se pro kurz Stobu. Je to moje "poslední šance"!!!! Jsou to odborníci a kdo jiný by mi už měl pomoci??
Přihlásím se a uvidí se... Práce mne naučila, že jsou v životě věci, které je třeba přijímat jako fakt a nesnažit se s nimi nijak bojovat, jen je přijmout.... a věci určené k diskusi.
Nastoupím do kurzu a budu přijímat fakta a řídit se jimi.

Abych své odhodlání pojistila, přihlásila jsem se do studie na LF, která je od ledna do června. Panu docentovi jsem svatosvatě slíbila, že budu ve Stobu poslouchat a dochodím. Moc se mu má kila na začátku "líbila". Nemohu ho přece zklamat - položím své špeky na oltář vědy  - no není to nádhera????

Do kurzu se mnou chtěly dvě kamarádky, ale asi nebyly dost odhodlané a odřekly.

No nic, půjdu sama. A šla jsem.. Nepředstavovala jsem si to nijak. Neměla jsem žádný přesný cíl, kolik dolů, říkala jsem si každé kilo dobré a uvidí se.
A vidělo se!!!

Cvičení na míčích - nikdy mne takové sportíky nebavily - hrávala jsem roky košíkovou, vše, co zavánělo gymnastikou, jsem nenáviděla. Snad to nějak přežiju, je to další fakt, který přijmu - cvičím na míčích. Stal ale zázrak a asi od třetího cvičení mne to baví. To jsem nečekala.

Fajn lektorka - štíhlounká Madlenka, před kterou bych se tenkrát sama snad nezvážila, ale takhle v zástupu statečných spolubojovnic to šlo....

Sešla se nás skvělá partička, jsme první kurz, který všichni dochodily. Jdu do pokračovaček, to si nemohu nechat ujít!!! Takové úžasné a veslé čtvrtky.

Začala jsem snídat, chystat si  dopolední a odpolední svačiny do práce - vyhradila jsem si tašku na svačiny. Každý den je mou společnicí.
Jídlo plánuji předem, nečekám, na hlad jako dřív. Dokonce i když jsem doma, nachystám si svačiny do lednice.
Obědy v restauraci - vžda se najde nějaké varianta - maso + poloviční příloha + zelenina z jídlotašky (tu jím až v autě)
Večeřím zeleninu + bílkoviny a trchu přílohy.

Už vím, že nemohu sníst kilo ovoce denně, pečivo si vybírám jeden dobrý kus k snídani a pak někdy místo přílohy. Nemohu ho jíst samotné místo jídla jako dřív...

Hlad nemám, mlsná také nepronásleduje, jím, co mi chutná.
Jednou mou psychickou pohodu narušil jeden člověk v práci. Večer jsem úplně cítila vůni a cht čololády, to bylo prvně, kdy se mi to stalo. Koukala jsem ve špajzce a nic! Naštěstí jsem před stobem vše dojedla a nic dalšího nekoupila. Pak mi to ale došlo! Co tu dělám? přece s kvůli jednomu takovému nevrátím do starého kolotoče. Kašlu na něj, přijímám ho jako fakt a neřeším ho.... bylo po chuti...
Následovala další studie - tentokrát Madlenky. Chodím s krokoměrem, sportuji se sporttestrem, abych spalovala tuky. Jdu na to vědecky :-)
Rozmazluji se jídlem, chozením, sportem, novými hadříky a usmívám se na svět...

Jsem moc a moc ráda, že jsem se rozhodla a kurz si dopřála. Ted ještě vydržet a pak UDRŽET!!!  věřím, že s fakty STOBU to dám...

POSLOUCHAT SE VYPLÁCÍ!!!!!!!!!!

Kdo vydržel až sem, má můj obdiv... Jé tolik hodin, rychle, rychle HEAT volá.... to bude aspon 5tisíc kroků :-)

DĚKUJI!!!!!!!