Hned na začátku dnešního příspěvku chci poděkovat svojí drahé mamince, ta totiž odstartovala letošní hubnoucí maraton. Dlouho jsme si spolu přehazovaly myšlenku na STOB, až jsem se na něm obě dvě ocitly. Nicméně mamča zavelela, že tentokrát do toho jdem opravdu naplno a že chce být SEXY **nice (no věk se u žen neuvádí, žejo :-)) a tak na to prostě vlítla.
Tak nějak jsme plánovaly procházky, sem tam dlouhou (7.8km), jinak střední (cca 5km) a v případě, že půjde do práce, tak jedině krátkou ("Neblázni, to bych přece nedala, čampat a pak celej den v práci.."). Sem tam jsem se k holkám přidala, hlavně na tu "dlouhou", protože je to nádherná trasa po poli a polních cestách, kolem řeky, chvilku asfalt, statek, lesík, dědina a zase polňačky kolem řeky, prostě balzám na duši. Netrvalo dlouho (3 týdny?) a střední a krátkou procházku jsme tak nějak vypustily úplně, ty nohy šly prostě samy dál, navíc kukuči naší Jess by neodolal ani ten největší tvrďák. :-)
No a dneska to máme tak, že když je méně času, jdeme dřív a přidáme do kroku. :-) Pak přišla přihláška na Olomoucký půlmaraton..
Chtěla jsem začít pomaličku, podle tréninkového plánu, myslela jsem si, že mých 7 kil nahoře oproti loňsku a taky dlouhá pauza bude značný problém. Vydržela jsem první tréninkový týden z devíti. :D Celý víkend jsem seděla na zadku v práci a ikdyž jsem si před vyběhnutím připadala skoro na usnutí, to počasí mi nedalo a tak jsem běžela a běžela a mám za sebou prvních letošních 5 kilometrů v čase 30 minut. To je pro mne naprosté překvápko, je fakt, že jsem neběžela po asfaltu, ale byl to můj loňský závodní čas. A tak mám letos perfektní motivaci zaběhnout to lépe jak loni.
A za to vlastně vděčím tej mojí mamině, protože mě tím naším šlapáním OBROVSKY NAKOPLA. :-) <3

A tohle jsou mé krásné nové svítící pomocnice. :)