V lednu tohoto roku jsem po mrknutí na fotografie z léta a posléze po kradmém pohledu do zrcadla zjistila, že opravdu toho druhého člověka prostě v sobě neschovám za žádné oblečení :D Uf, nikdy jsem nebyla drobínek, ale mám se ráda..to mě tak nakoplo, že jsem začala měnit svůj život. O hubnutí mohu napsat tak dvě tři knížky, ovšem praxe je vždy kapánek jiná.

Začala jsem mou velkou neřestí - jezení pozdě v noci, poté ubrala sladké, velké porce a poté další měsíc znovu aktivovala STOBík. Je báječné zjistit, že nejsem sama, že se tolik lidí kvůli sobě chce změnit a mají kde a s kým. Za to díky!!!!!

Nic, ale opravdu nic mě nedonutilo zhubnout, ani děsivý porod, ani zvláštní pohledy partnera, řeči kdekoho s patentem na rozum, moje zdraví, vysoký TK....až nyní, je to prostě v hlavě a nyní mohu (i po únorovým oslavách lecčeho) říci, že mám prvních deset kilo dole. Neskutečná úleva, doporučuji všem :DDDD

Zkrátím to, přeji všem pevné nervy a želvu, co letí horem pádem k vytoužené nejen váze, ale i způsobu života!!