Je doba třešní a rodiče mají strom obsypaný těmi nejlepšími třešněmi a je jich opravdu až moc. A já je naneštěstí miluju. Nejenže přebírám, odpeckovávám, zavařuju, peču, džemuju, ale cpu se jimi ráno, v poledne i večer. Je to jen jednou do roka pár dní a já si to fakt užívám. I když přemíra cukrů při mém předdovolenkovém finiši nic moc, nevyčítám si to.
Spíš teď koumám nad jídlem na dovče. I když to tam nebude ideální - hodně pečiva, hodně ovoce a sem tam i něco z konzervy nebo z pytlíku, pivo - snažím se si to naplánovat aspoň přijatelně. A jistí to pohyb - procházky, plavání a kolo.