Píšu teď trochu z pohledu druhé strany jako čerstvě vedoucí skupinu hubnoucích, tedy spíš skupinku :). Vím, že moje váha zatím není ideální ani podle BMI ani podle mého čistě subjektivního soudu, takže ač lektorka, hubnu se svými ovečkami. Je to fakt skvělá motivace, protože si prostě nemůžu dovolit nehubnout. Bylo by mi to hrozně hloupý, když ony se tak snaží a já nic.
Jídlo si nepíšu, ale člověk to dostane docela do oka, sem tam něco kontrolně převážím. Zjišťuju, že některé hodnoty a množství prostě mám tak nacvičené až se divím. Ne že bych si nedala něco úplně nezdravého, ale i to se k tomu správně postavit, je důležité. Nevyčítám si, prostě jedu dál. Potřebujeme i ty malé neřesti.
Další z věcí které mi pomáhají a psala jsem to tady už před rokem, jsou kamarádky a pravidelné cvičení. Nyní je to 3-4x týdně plus břicho se snažím dělat denně i několikrát za den takové jednoduché stažení břišních svalů. Zlobí mě záda a doufám že mi posílené břicho trošku pomůže s náporem na bedra. V duchu vidím už to své ploché bříško v plavkách.
V neposlední řadě - třetí pilíř k jídlu a pohybu -  je moje psychika. Vím, že je to někdy těžké, ale programuju se vědomě na dobrou náladu. Mám se dobře, věřím v sebe (nebo se aspoň hodně snažím), setkání s mojí skupinkou mě povzbuzuje, protože "děvčata" hubnou ukázkově, po cvičení jsem vždy nabuzená a plná síly.
Zdá se mi, že mi hubnutí vlastně jde úplně samo a tak mimochodem.