Tak to jsem celá JÁ!!! Sobotní den je pro mě vždy den většího úklidu (co nestihnu v týdnu), praní, žehlení a  zdravého vaření a obvykle i pečení něčeho sladkého! Ale od nástupu do Stobu  v půli května jsem péct přestala, protože nejméně čtvrt pekáče té dobroty vždy zmizelo v mých útrobách!!! Asi před měsícem jsem si koupila novou lednici a sporák, v jehož troubě jsem zatím pekla jen kuře. Včera bylo venku trochu pošmourno a já si řekla, že vyzkouším upéct štrúdl. Už když jsem ho strkala do trouby, říkala jsem si, že jestli se povede, dám jej našim mladým, protože tam se nepeče, přestože ho oba  mají moc rádi. A jak tam tak pěkně zlátl, říkám si, no než ho někomu dám, tak ho musím ochutnat! Co vám mám říkat - povedl se! Tenké těstíčko, uvnitř hora jablek, rozinky, kokos a vlašské ořechy! Šla jsem rychle raději žehlit, ale ta vůně, která se linula po celém bytě, mě znovu vrátila do kuchyně!! Tak jsme tam na sebe čuměli - já do trouby a štrúdl na mě!!! Říkám mu - hele neblbni, já vím, že jsi dobrej, ale já teď takový věci nemůžu!! Čuměl na mě vyzývavě dál!! Nooo, dobře, povídám mu, dám si patičku, aby ti to nebylo líto a pak tě nakrájím, zabalím a schovám! Začala jsem ho krájet a už byla na talířku taková trochu větší patička! Zbytek jsem rychle zabalila a schovala! Udělala jsem si kafčo, postavila hrneček vedle talířku a chvíli jsem na ten "prohřešek" koukala. No a pak jsem tu dobrotu tzv. sprdla!! Po 4 měsících jsem si dala svůj milovaný štrúdlík!!! Za "starých" časů bych šupajdila pro další 2-3 kousky, ale teď??? Zorino, povídám si, vydrž, chceš ještě shodit a když si vezmeš další, rozežereš se! Nalila jsem do sebe asi půl litru vody a hrdě kráčela zpět k žehlícímu prknu!! Pro dnešek jsem zvítězila!!