Moji drazí tak mám za sebou osm týdnů udržovacích měla jsem z toho hrůzu ,že zklamu sama sebe,ale já to dokázala hřešila jsem v mezích normy při jarním úklidu skříně dala do úschovy asi patery rifle spoustů věcí rozdala a to co mi zbylo tak to věru není nic moc,jo je mi bez těch kil a špeků nádherně,ale co na sebe to je otázka jaro je tu nosím se jak pávice sice už stará a vopelichaná,ale jsem na sebe hrdá z velikosti 44 někdy i 46 jsem spadla na podotýkám jak co mezi 38-40 což jsem ještě snad při mém všelijakém pokusu zhubnout nedosáhla maximálně slavného jo-jo efektu. Je mi fajn jak na těle tak na duši kolegyně to sice nemůžou rozdýchat,ale kde není snaha nemůže být výsledek tak namísto toho aby se přidali tak si říkají klub otylek taky řešení . Já už si na ty jejich připomínky zvykla co se týče mého stravování (a pak že to nejde hubnout při školním stravování) jde to jen chtít.Když jsem měla udržovací týdny málo kdy jsem si zapisovala jídlo protože mi to naběhlo na nějakých 6000kcal a moje tělo si za těch 12 týdnů prostě zvyklo na 5000 a dál jsem se nemohla dostat tak než abych se nad tím trápila nachala jsem to být a jen cvičně jsem si jednou začas doplnila jídelníček abych se ujistila zda jsem moc nepolevila. Ted jsem si dala na 12 týdnů ještě tři kila dolů uvidíme jestli si tělo řeklo dost. Lítám +-1kg nahoru a dolů uvidíme lámat to přes koleno nebudu.MILUJI sluníčko a konečně bude práce na zahrádce (mám ji opravdu malou,ale mám) a když je tepličko stejně těžší jídla nemusím bude více tekutin,zeleniny a hlavně pohybu.Pořád a stále budu děkovat za tyto stránky a vychvalovat za pomoc kterou mi dávají a VÁM děvčata za podržení a přínosné rady.Tak krásné jaro všem at se špeky roztékají.