Dle výživových doporučení bychom měli ryby konzumovat 2–3x týdně (cca 400 g za týden). V roce 2018 byla spotřeba ryb v ČR 5,6 kg na osobu a rok, což je něco málo přes 100 g rybího masa týdně. Ryb jíme v České republice žalostně málo…
A proč tomu tak je? Důvodů je několik, ne všechny jsou však opodstatněné a některé se řadí spíše do kategorie výmluv. Snad po přečtení článku vezmete ryby na milost a budou se na talíři objevovat častěji než jen na Vánoce nebo na letní dovolené.
>> Proč by ryby neměly chybět v našich jídelníčcích, se můžete dočíst zde <<
1. Složitá příprava
Češi si často na rybách nepochutnávají, protože je prostě neumí správně připravit. Stěží zvládnou osmažit vánočního kapra, filé nebo radši sáhnou po předsmaženém polotovaru. Inspirujte se zajímavějšími recepty, které můžete najít na různých internetových stránkách, v kuchařkách, nebo si jen nechte poradit od někoho zkušenějšího ve vašem okolí. Základ je vždy kvalitní surovina, připravit chutný pokrm už potom není nic složitého.
>> Základní rady a tipy, jak připravit rybu, najdete zde <<
A pokud máte strach a v kuchyni nejste příliš zruční, zajděte si na kvalitní rybu do restaurace.
2. Vysoká cena
Častým argumentem, proč ryby nejíme, je vyšší cena. Je pravda, že čerstvé ryby mohou být dražší, ale vždy záleží na druhu a lze sehnat i poměrně levné kvalitní druhy ryb. Cena za kilogram sladkovodní ryby je někdy i nižší než za hovězí či vepřové maso. Mezi levnější druhy sladkovodních ryb patří například kapr, amur, tolstolobik nebo pstruh. Kvalitní a levné ryby seženete přímo v rybářství a sádkách. Někdy lze tyto ryby koupit i na e-shopech.
Ale i v některých supermarketech lze koupit kvalitní produkty za rozumnou cenu, skvělé jsou také ryby v Makru. A nemusí se jednat nutně o rybu čerstvou, i mražené ryby, konzervy a rybí výrobky mohou být kvalitní, a přitom cenově dostupné. Z mořských ryb je levnější makrela, sleď, mořská štika nebo sardinky. Ryby kupujte celé, které vyjdou levněji (i po očištění) než vyfiletované.
3. Ryby obsahují těžké kovy a další toxické látky
Ano, některé ryby, zejména ty, které jsou ulovené u ústí velkých řek, kam se dostávají městské splašky, nebo říční ryby některých oblastí jihovýchodní Asie, mohou obsahovat toxické složky (například rtuť). Na našem trhu je však nezávadnost ryb kontrolována Státní veterinární správou.
Odborníci se shodují, že ačkoliv rybí maso vykazuje určitou hladinu škodlivin, přínos lidskému organizmu rizika převažuje a pozitivní vliv na lidské zdraví je jednoznačný. A pokud se budeme řídit pravidlem jíst ryby 2x týdně a střídat více druhů, tak se jejich konzumace nemusíme vůbec obávat. Větší pozor na obsah rtuti v rybách by si měly dávat těhotné ženy, omezit by měly konzumaci zejména dravých ryb.
4. Sladkovodní ryby nejsou tak hodnotné jako mořské
Mořské ryby přináší sice více benefitů zejména v podobě omega-3 nenasycených mastných kyselin a jódu, ale neznamená to, že by sladkovodní ryby nebyly kvalitní. I ty nám přináší spoustu prospěšných živin a je vhodné je do jídelníčku zařadit společně s rybami mořskými. Výhodou je, že je i u nás můžete sehnat opravdu čerstvé.
5. Ryby v ČR nejsou kvalitní
Je pravda, že se na českém trhu objevují i méně kvalitní produkty. Pokud však správně vyberete, tak lze sehnat i kvalitní ryby, a to nejen sladkovodní, ale i mořské.
>> Více o správném nákupu ryb se můžete dočíst zde <<
6. Ryby obsahují kosti
Obsah kostí bývá pro někoho nepříjemností, která ho dokáže od konzumace ryb snadno odradit. Je vhodné vybírat takové druhy ryb, které lze velmi snadno vykostit - např. pstruh či většina mořských ryb.
Některé druhy, jako například kapr nebo cejn, mají velké množství malých kostiček, které lze odstranit obtížněji. Pokud vám kosti vadí, vybírejte si jiné druhy.
7. Ryby mi nechutnají
Ryby mají specifickou chuť a vůni. Snažte se konzumovat ryby vždy co nejčerstvější a pokud vám rybí chuť vadí, vybírejte méně aromatické druhy.
Rybí "pach" se dá částečně zneutralizovat citronovou šťávou a výhodné je používat při přípravě i různé bylinky a koření. Velmi dobře bývá přijímán například tuňák, losos, candát nebo pstruh. Naopak tradiční kapr patří mezi aromatičtější druhy.
Za rybí „pach“ může především sloučenina s názvem trimethylamin (TMA). Vzniká z původní molekuly trimethylaminoxidu (TMAO), která se vyskytuje hlavně v mořských rybách a nijak nám nevadí. Problém je, že po třech až čtyřech dnech skladování dochází k rozvoji bakterií, které TMAO redukují na TMA. Důsledkem je zesílení oné známé rybiny a s ní spojený je i úpadek kvality masa. Na TMA jsme velmi citliví a jeho pronikavý rybí zápach bezpečně rozpoznáme již při koncentraci jedné molekuly v milionu.
8. Alergie
Jediným pádným argumentem, proč ryby vyloučit z jídelníčku, je zdravotní hledisko.
Alergeny ryb mohou způsobovat dokonce reakce ohrožující život a k vyvolání alergické reakce leckdy stačí i stopová množství alergenní potraviny. Buďte proto opatrní u osob, které rybu nikdy v životě nejedly. To se v našich podmínkách týká především malých dětí, kterým je potřeba poprvé podat opravdu jen nepatrné množství, stačí jim dát například napoprvé jen olíznout lžičku od rybího tepelně upraveného masa a počkat na případnou reakci. Příště lze podat malé množství ryby, a pokud ani potom nezaznamenáte potíže, mohou začít s běžnou konzumací.
Někdy se setkáváme s tzv. pseudoalergiemi, které jsou často vyvolány potravinami, které mají vyšší obsah histaminu. Rybí konzerva (tuňák, makrela), která obsahuje velké množství histaminu, může u citlivých osob vyvolat příznaky podobné alergickým projevům. To však ještě neznamená, že jsou tito jedinci alergičtí na tuňáka či makrelu.
Pokud jste na ryby alergičtí, tak se bez nich bohužel budete muset obejít. O to více ale dbejte na kvalitu vašeho jídelníčku, aby i bez ryb obsahoval vše potřebné.
>> Co zařadit do jídelníčku, pokud máte alergii na ryby, se dočtete zde <<
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Díky za informace.