Text byl převzat z knihy Nakupujeme s rozumem, vaříme s chutí, kde najdete i spoustu dalších cenných rad.
Zelenina je nejzdravější potravina
Jako nemůžeme tvrdit, že je některá potravina nezdravá (existuje pouze její nezdravé množství), stejně zavádějící je tvrdit o některé potravině, že je nejzdravější. Zelenina obecně tvoří velice důležitou součást naší stravy, ale pouze v kontextu vyváženého jídelníčku, ve kterém bude součástí ideálně každého denního jídla. Protože uchýlit se k tomu, že budeme jíst pouze zeleninu (jako nejzdravější potravinu), by znamenalo zdraví příliš neprospět. V zelenině chybí řada důležitých vitaminů (např. vitamin B12) či dostatek některých minerálních látek (vápník, železo), které jsou navíc ze zeleniny hůře využitelné. Další negativní projevy by přišly díky nedostatku esenciálních aminokyselin, esenciálních mastných kyselin, případně vitaminů rozpustných v tucích. Velké množství zkonzumované zeleniny působí trávicí potíže, hlavně nadýmání.
Zelenina je zcela jistě nezbytnou součástí jídelníčku, nicméně extrémní výživové směry, které jsou založeny převážně pouze na zelenině a ovoci, nelze doporučit jako vhodný způsob stravy.
Špenát obsahuje ze všech potravin nejvíce železa
Toto tvrzení pochází z r. 1870, kdy publikoval doktor E. von Wolf práci, v níž tvrdil, že špenát má desetkrát víc železa než ostatní listová zelenina. Skutečná „špenátománie“ vypukla ve 30. letech dvacátého století, kdy v Disneyho filmovém ateliéru spatřila světlo světa kreslená postavička Pepka námořníka, který špenátu vděčil za své obří svaly. Přitom ale už v roce 1937 přišli němečtí vědci se zjištěním, že špenát má jen desetinu množství železa, které se u něj původně předpokládalo. E. von Wolf prý způsobil tento omyl nechtěným posunem desetinné čárky, takže sto gramů špenátu neobsahuje 30 mg železa, ale jen 3 mg. Navíc zároveň díky vysokému obsahu kyseliny šťavelové a fytové nedokáže naše tělo absorbovat ze špenátu prakticky žádný vápník a téměř žádné železo. Nicméně špenát nezavrhujte, protože je výborným zdrojem beta-karotenu a dalších karotenoidů, které působí jako antioxidanty a pomáhají tělo chránit před řadou nemocí, obsahuje i vitamin C a kyselinu listovou.
Čerstvá a syrová zelenina je nejlepším zdrojem vitaminů a minerálních látek
Obecně můžeme říci, že nejvhodnější je jíst zeleninu čerstvou a v syrovém stavu. Nemusí to však platit vždy stoprocentně. Některé z karotenoidů obsažené zejména v zelených, žlutých, oranžových a červených druzích zeleniny jsou pro člověka lépe využitelné po tepelném zpracování s přidáním alespoň trochy tuku – např. mrkev, dýně, rajčata apod. V některých případech může mít např. i zmrazená či konzervovaná zelenina více vitaminů než čerstvá, a to pokud se zpracovává šetrným způsobem a v sezoně, tedy v době, kdy je množství vitaminů a minerálních látek v zelenině vyšší. Vždy ale samozřejmě záleží také na dalším zpracování.
Biozelenina je vždy zdravější
Biopotraviny zažívají v posledních letech velký boom. Je třeba na ně pohlížet zejména jako na potraviny, které při své produkci šetří životní prostředí. Bylo by nesprávné myslet si, že biopotravina je synonymem zdravé potraviny. Stejně jako kolísá množství vitaminů, minerálních a dalších látek v běžných potravinách, může jejich obsah kolísat i v biopotravinách. Není tedy pravdou, že by biozelenina byla co do obsahu těchto látek bez výjimky výhodnější, zejména v případech, kdy na naše pulty putovala přes půl světa. Nevhodnou manipulací se i z biozeleniny přínosné látky ztrácí – stejně jako ze zeleniny běžné. Navíc, ve správném stravování záleží zejména na skladbě jídelníčku, který se dá i z konvenčních potravin vytvořit naprosto skvěle. Pokud jídelníček dobře poskládáte a přitom zeleninu vyměníte za biozeleninu, nejlépe u nás vypěstovanou a jen krátce skladovanou, určitě si neublížíte. Biozelenina sice není chemicky ošetřena, ale např. dusičnanů může obsahovat stejně (i více), protože kravský hnůj, používaný jako hnojivo, je jejich dobrou zásobárnou. Také obranné mechanismy zeleniny, která není ošetřena, mohou způsobit nárůst obsahu ne příliš žádoucích látek. U biozeleniny musíme počítat i s nižší trvanlivostí a snadnější nákazou, např. plísněmi.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.