Cholesterol je látka tukové povahy přítomná v lidském organismu a je součástí každé buňky. Cholesterol je potřebný pro tvorbu hormonů a vitamínu D. Tělo si ho vytváří jednak samo a část získává také ze stravy. Cholesterol si získal velmi špatnou pověst a působí pro mnoho lidí jako strašák, nicméně pro naše tělo je nepostradatelný. Avšak i zde platí pravidlo všeho s mírou, zvýšená hladina cholesterolu nám může škodit.
Hladina celkového cholesterolu v krvi tzv. cholesterolemie by měla být do 5 mmol/l. Pokud je cholesterolemie nad tuto hodnotu, hrozí větší riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění, jež jsou nejčastější příčinou úmrtí v civilizovaných zemích. Největším rizikem je, že vysokou hladinu cholesterolu v krvi sami nepoznáme. Nebolí a obvykle nemá ani jiné nepříjemné projevy. Cholesterol se však pomalu ukládá do cévních stěn a tím je zužuje – vzniká ateroskleróza. Nejběžnější je ischemická choroba srdeční (ICHS), kdy dochází k aterosklerotickému zúžení věnčitých tepen, které vede k nedostatečnému prokrvení srdce a omezení jeho funkce.
Jak dosáhnout rovnováhy?
Cholesterol je však nutné sledovat podrobněji. Rozeznáváme dva základní typy cholesterolu, tzv. LDL a HDL cholesterol.
LDL - tzv. "zlý" cholesterol má tendenci usazovat se v cévních stěnách a ucpávat je.
HDL - tzv. "hodný" cholesterol podporuje transport cholesterolu do jater, kde dochází k jeho odbourávání.
Vedle celkové hladiny cholesterolu je důležité sledovat zastoupení obou typů cholesterolu.
Důležitý je také poměr celkového cholesterolu a HDL cholesterolu, který by neměl být vyšší než 5,0.
Je tedy dobré znát nejen celkový cholesterol, ale také jednotlivé poměry LDL a HDL cholesterolu.
LDL pod 3 mmol/l a HDL nad 1 mmol/l u mužů.
LDL pod 3 mmol/l a HDL nad 1, 2 mmol/l u žen.
Potravou dodáváme 20-40 % cholesterolu. Nejvíce je obsažen v živočišných tucích, přijímáme ho tedy v másle, uzeninách, vnitřnostech, mase, vaječném žloutku a tučných mléčných výrobcích. Cholesterol se téměř nevyskytuje v čistě rostlinné stravě. V některých potravinách rostlinného původu jsou naopak obsaženy rostlinné steroly, které napomáhají hladinu cholesterolu snižovat.
Ve stravě nestačí hlídat si pouze příjem tuků a cholesterolu jako takového. Konzumace nevhodných tuků zvyšuje hladinu cholesterolu více než ten cholesterol, který sníme v potravinách.
Je tedy důležité ve stravě věnovat pozornost zejména složení tuků, protože nevhodné tuky dokážou nepříznivě ovlivnit hladinu LDL cholesterolu.
Špatné tuky
Nasycené mastné kyseliny převažují hlavně v tucích živočišného původu (sádlo, lůj, maso, mléčné tuky), dále jsou obsaženy v kokosovém a palmojádrovém tuku, a tedy v různých sušenkách, polevách, zmrzlinách a dalších výrobcích. Jejich spotřeba je až dvakrát vyšší než doporučují odborníci. Proto bychom měli jejich konzumaci výrazně omezit a nahradit je potravinami s vysokým obsahem nenasycených mastných kyselin.
Dobré tuky
Nenasycené mastné kyseliny a mezi ně patřící omega 3, omega 6, jsou převážně v rostlinných olejích (řepkový, olivový, slunečnicový, sójový) a výrobcích z nich vyrobených, např. kvalitních margarínech, rostlinných roztíratelných tucích a majonézách, dále v rybím tuku a ořeších. Mají příznivý vliv na hladinu
cholesterolu, a proto by měly být upřednostňovány a konzumovány ve větším množství než nasycené mastné kyseliny.
Co jsou rostlinné steroly
Rostlinné steroly (tzv. fytosteroly) jsou látky přírodního původu, které částečně zabraňují vstřebávání cholesterolu do krve, a tím pádem snižují hladinu celkového a LDL cholesterolu v krvi. Jejich hlavním zdrojem jsou rostlinné oleje, ovoce, zelenina, luštěniny a ořechy. Rostlinné steroly můžeme zařazovat do jídelníčku také díky rostlinnému roztíratelnému tuku Flora pro.activ, která obsahuje přidané rostlinné steroly. Bylo prokázáno, že rostlinné steroly snižují hladinu cholesterolu v krvi. Vysoká hladina cholesterolu je rizikovým faktorem pro vznik ischemické choroby srdeční. Existuje více rizikových faktorů a je důležité věnovat pozornost všem.
Nezapomeňte však, že je vhodné ke snížení cholesterolu a rizik vyplývajících z vysokého příjmu tuků přistupovat komplexněji. A to postupnou změnou stravovacích návyků, lepší technologickou úpravou jídla, snížením příjmu živočišného tuku, uzenin, tučného masa, konzumací většího množství zeleniny, ovoce a vlákniny, zajištění přiměřeného příjmu rostlinných sterolů, redukcí hmotnosti a v neposlední řadě také zařazením pravidelné pohybové aktivity.
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
