Čtení potravinových obalů – bez obalu a prakticky

Ing. Hana Málková

Z potravinových obalů se toho můžeme opravdu mnoho dozvědět a uvedené informace by pro nás měly být jedním z rozhodujících kritérií pro správný výběr a nákup.

Dle evropského nařízení má označování potravin jasná pravidla, která musí výrobce dodržovat. V tomto článku vás s některými z nich seznámíme a upozorníme, čemu věnovat při čtení obalů nejvíce pozornosti.

Složení

Za nadpisem „složení“ se na potravině uvádějí všechny složky seřazené sestupně podle množství, ve kterém byly použity při výrobě potraviny. Na prvním místě je tedy zpravidla uvedena složka, které je ve výrobku obsaženo nejvíce.

Uvádějí se nejen hlavní suroviny, ale i přídatné látky (čili aditiva), aromata, nutriční faktory s významným biologickým účinkem jako vitamíny, minerální látky, aminokyseliny, specifické mastné kyseliny apod.

Podle celkového seznamu i pořadí uvedených složek lze tedy celkem dobře odhadnout kvalitu potraviny.

Jaké suroviny se objevují na předních místech?

Například u masného výrobku vyžadujte na prvním místě maso a u celozrnného pečiva hledejte zase celozrnnou mouku. Pokud je ve výčtu na prvním místě uvedený cukr, voda nebo tuk (a nejedná se zrovna o potravinu, kde by se to očekávalo), je lepší se těmto potravinám vyhnout.

Kolik složek potravina obsahuje a jsou všechny opravdu nutné?

Vždy je lepší dávat přednost základním potravinám a dlouhý seznam složek může leccos značit o kvalitě potraviny.

Je třeba se bát "Éček"?

Přídatné látky, neboli „Éčka“ jsou v běžně konzumovaných množstvích bezpečná, kód E potvrzuje, že látka prošla testy nezávadnosti. Některé přídatné látky jsou pro výrobu bezpečných potravin dokonce nezbytné (např. některé konzervanty v masných výrobcích). Nicméně mnohdy je jejich použití zbytečné a jen maskuje horší kvalitu potraviny. Potraviny, jejichž složení čítá nekonečný seznam složek včetně velkého množství přídatných látek, je proto lepší nechat v regálech. Jednak není přesně vyzkoumáno, jak dané látky působí pohromadě a jak již bylo řečeno, mnohdy to svědčí o horší kvalitě potraviny.

Označování alergenních látek

Pokud trpíte některými z potravinových alergií či jiným onemocněním, je pro vás nezbytně nutné sledovat přítomnost alergenů. V rámci složení potraviny musí být zvýrazněna (např. typem písma) případná přítomnost alergenní složky. Týká se to především obilovin obsahujících lepek, korýšů, vajec, ryb, arašídů, sójových bobů, mléka, ořechů, celeru a některých semen.

Výživové údaje

Na všech balených potravinách (až na pár výjimek, jako je voda, alkoholické nápoje, žvýkačky apod.) musí být od prosince 2016 uvedeny výživové údaje. Sledovat tuto tabulku (případně výčet) je stejně tak důležité jako sledovat seznam složek, informuje nás spolehlivě o obsahu základních i některých rizikových živin.  

 povinné údaje:

• energetická hodnota (kJ/kcal)
• tuky (g)
  • z toho nasycené mastné kyseliny
• sacharidy (g)
  • z toho cukry
• bílkoviny (g)
• sůl (g)

Kromě povinných údajů můžete na výrobcích naleznout i údaje nepovinné, o jejichž uvedení na obale rozhoduje výrobce.

dobrovolné údaje:

•  mononenasycené mastné kyseliny
•  polynenasycené mastné kyseliny
•  polyalkoholy
•  škroby
•  vláknina
•  vitamíny a minerální látky

Jak vybírat potraviny podle výživových údajů?

Zaměřte se především na obsah rizikových živin, vybírejte potraviny, které mají:

• co nejnižší obsah nasycených mastných kyselin
•  co nejnižší obsah cukru

Pod pojmem cukry jsou zahrnuty jak cukry přidané, tak ty, které jsou přirozenou součástí dané potraviny. Nenechte se proto zmást, že například i v bílém jogurtu na nějaké cukry narazíte. Nejedná se však o cukry přidané, ale přirozeně se vyskytující laktózu.

•  co nejnižší obsah soli

Dříve jste se mohli setkat i s údajem o obsahu sodíku, nyní se uvádí vždy obsah soli (uvedená hodnota vyjadřuje obsah ekvivalentu soli vypočtený podle vzorce: sůl = sodík x 2,5). Obsah soli v potravině se nestanovuje jen jako množství sodíku pocházejícího z chloridu sodného (soli), ale jako celkové množství sodíku vyskytujícího se v potravině ze všech složek. Sůl tedy dle značení můžete najít i v potravinách, které sůl jako takovou neobsahují, ale jejím zdrojem je například přirozeně se vyskytující sodík, který je na sůl přepočten dle výše uvedeného vzorce.

•  co nejvyšší obsah vlákniny (pokud je uveden)

Pokud se snažíte redukovat svou hmotnost, kromě výše uvedeného dávejte přednost potravinám:

•  s nižší energetickou hodnotou
•  s nižším celkovým obsahem tuku a sacharidů
•  s vyšším podílem bílkovin

Údaje na 100 g či na porci? A co to vůbec je ta porce?

Aby bylo snadnější porovnat mezi sebou výživové hodnoty různě velkých balení potravin, jsou údaje vždy vztaženy na 100 g či 100 ml výrobku, a to i u potravin balených po jednotlivých porcích.

Obsah živin lze vyjádřit také na jednu porci nebo jednotku spotřeby. Tyto údaje mohou být pro lepší představu zákazníka uvedeny navíc společně s hodnotami vztaženými na 100 g nebo 100 ml výrobku, které musí být uvedeny vždy. Pokud jsou uvedeny údaje vztahující se k porci, musí být na etiketě vyznačena také velikost porce (nebo jednotky spotřeby) a zároveň musí být uveden i počet porcí nebo jednotek obsažených v balení. Porce nebo jednotka spotřeby se uvádějí na obale v těsné blízkosti výživových údajů.

Kromě tohoto standardního způsobu vyjádření lze obsah živin vyjádřit také jako procentní podíl referenčních hodnot příjmu na 100 g nebo 100 ml, nebo na jednu porci či jednotku spotřeby. 

Tyto hodnoty jsou platné pro průměrnou dospělou osobu s denním příjmem 8 400 kJ/2 000 kcal, což musí být na obale rovněž vyjádřeno.

Minimální trvanlivost a použitelnost

Důležité je věnovat pozornost také trvanlivosti výrobku, ta se může značit dvěma způsoby:

Datum minimální trvanlivosti (DMT)

“minimální trvanlivost do…“

• uvádí se na potravinách trvanlivějšího charakteru, po uplynutí DMT mohou být výrobky prodávány, ale musí být nabízeny odděleně s jasným označením

Po mírném překročení DMT jsou potraviny při správném skladování zdravotně nezávadné a není nutné je ihned vyhazovat!

Datum použitelnosti

„spotřebujte do…“

• uvádí se na potravinách s kratší trvanlivostí, náchylných ke zkažení (např. maso, masné výrobky, mléko, mléčné výrobky, pomazánky)
• po uplynutí uvedeného data nesmí být výrobky prodávány ani nabízeny zdarma

Datum použitelnosti nebo minimální trvanlivosti vymezuje maximální dobu, po kterou si potravina zachovává své specifické vlastnosti a splňuje požadavky na zdravotní nezávadnost.

Další údaje

Údajů na obale potraviny je ještě mnohem více, určitě se vyplatí sledovat i čisté množství potraviny (ne vždy větší obal znamená i větší množství potraviny), název potraviny (čokoláda musí být čokoláda, jogurt musí být jogurt apod.), u některých potravin nás bude zajímat i země původu nebo třeba podmínky uchování nebo správného použití.

Obaly jsou zkrátka věda a je důležité jim správně porozumět a hlavně jim věnovat pozornost.

Hlavní rada na závěr tedy zní: Čtěte obaly, věnujte pozornost tomu, co nakupujete, a neházejte jen bezmyšlenkovitě do košíku vše, co má hezký obal nebo je zrovna v akci!

Konkrétní rady, jak vybírat potraviny z různých potravinových kategorií, na co si dát pozor a jak nenaletět výrobcům, najdete v knize Nakupujeme s rozumem, vaříme s chutí.