Kila navíc trápí nejen dámy, ale umí nepříjemně potrápit i pány.
Své o tom ví i sympatický Erik, který vážil 153 kg.
Sbohem nechtěným kilogramům dal ve skupinovém kurzu zdravého hubnutí STOB.
Tohle hubnutí byla ale čistě pánská jízda, kterou pro muže pravidelně pořádáme.
.jpg)
Usměvavý a energický Erik dal sbohem 25 kg.
Eriku, jak ses „dopracoval“ na váhu 153 kg?
Jako dítě jsem měl astma a trpěl jsem opravdu silnými záchvaty kašle. Měl jsem potíž udržet v sobě jakoukoliv stravu, protože jsem v podstatě vše ihned vykašlal, a proto jsem jedl více. Myslím, že v tomto období jsem si vybudoval návyk jíst více, než jsem fyziologicky potřeboval. Na konci střední školy jsem vážil 135 kg.
Zlom nastal na vysoké, kde jsem zhubnul skoro 40 kg. Zafungovala láska. Chtěl jsem se zalíbit spolužačce, a tak jsem bláznivě cvičil a omezil se v jídle. Po ukončení školy a přestěhování se do Prahy jsem ale váhu neudržel a skončil jsem na 153 kg.
Proč jsi zase přibral?
Nastoupil jsem do práce v korporátu, kde se sezení za počítačem střídalo se sezením za volantem. Přibyl stres, začal jsem nepravidelně jíst, nejvíce večer, a v podstatě jsem ukončil veškerou pohybovou aktivitu. Potkal mě navíc úraz, následovala operace kolena a potíže s plotýnkami a zastavil jsem se na 153 kg, a to už bylo fakt moc.
Takže impulzem pro hubnutí bylo tvé zdraví?
Určitě. Doktoři mě informovali, že operace plotýnek je pro mě velmi riskantní, a pokud se nepovede, bude ze mě ležák. To jako vážně? Vědomí, že mi už žádné pilulky nepomůžou mě vyhecovalo k tomu, že musím začít něco dělat i já sám!
Začátkem roku 2018 jsem brouzdal po internetu a hledal informace o stravě a našel jsem kurz STOB pro muže. Tak jsem se okamžitě přihlásil.
Jak se ti v kurzu hublo?
Váha šla krásně dolů. Na konci jsem vážil 136 kg a pokračoval sám, v květnu jsem vážil 128 kg. Cíleně jsem zvolnil a učil se fungovat bez vážení porcí a počítání. Nebylo to tak složité, za těch 5 měsíců vědomé práce okolo jídla (plánování, příprava, kontrola porcí) jsem to měl hodně zautomatizované a umím s tím pracovat.
V čem vidíš výhodu skupinového hubnutí a navíc v pánském kolektivu?
Říkám upřímně, nikdy jsem nechápal, jak mohou fungovat ty terapeutické skupinky, třeba alkoholici. Já tu naši nazýval „žracíholici“. Nechápu to, ale mělo to na mě fakt velký vliv. Ta chlapská soutěživost, soudržnost, to mě táhlo dopředu.
Každé pondělí jsem se těšil na náš rituál vážení, kdy jsme v napětí čekali, kdo o kolik zhubnul. My chlapi holt máme potřebu se poměřovat, a tak se to bez vtípků a špičkování neobešlo. Fungovali jsme ale především jako tým, takže jsme si pak vždy radili, co a jak dál, kdo jakou novou potravinu objevil a podobně. Možnost sdílet s ostatními svoje strachy, úspěchy nebo žrací vyšinutí, jak nazývám situace, kdy neovládnu svoje chutě, byly nakonec pro mě tím pravým.
Co ses na kurzu naučil?
Lektorka Marie Dobrovodská je úžasná ženská a já ještě jednou děkuji. Vysvětlila nám, jak lidské tělo funguje a podle toho nám dávala fakt jednoduché rady ke zhubnutí. Pochopil jsem, že naše tělo je fantastická laboratoř a já jsem se naučil pracovat se svými chutěmi a žravostí a jak uspokojit své chutě a přitom nepřibrat.
Můžeš dát konkrétní příklad?
Jasně. Například chceš-li burger, vyhoď jednu housku a dej si místo hranolek hooodně zeleniny a můžeš zvládnout i fast food.
A další změny, v jídle, v pohybu?
Začal jsem pořádně snídat a přidal zeleninu do jídelníčku. Bílé pečivo jsem nahradil celozrnným a omezil jsem porce příloh. Namísto půlky přílohy jsem si dával zeleninu. Zařadil jsem taky ryby a mořské plody, i formou pomazánek, sushi nebo krevetky do salátu.
Co se týká pohybu, začal jsem obyčejnou chůzí a cvičením se STOBem. Přidal jsem tanec, ten fakt miluju, fitbox a nordic walking. Na pohyb musím být ale opatrný a vnímat své tělo. Na vysoké jsem cvičil 6x týdně a víkendy trávil několikahodinovým tancem. Zdravotně mě to dost poškodilo, sportoval jsem až nesmyslně moc.
Erik před a nyní. Změna je vidět, a to nejenom ve vztahu ke zhubnutým kilům. Erik říká, že mu hubnutí mi vrátilo svobodu, úsměv a energii do života.
Co pro tebe bylo při hubnutí nejtěžší?
Večerní jedeni, zvládání chutí na vínko…a taky sladké tečky.
No, tohle trápí opravdu hodně hubnoucích, jak sis s tím poradil ty?
Večerní chutě zvládám díky zeleninovým tyčinkám, které namáčím do pesta nebo avokádové pomazánky.
Pak hraju takový ten výměnný obchod s kaloriemi. Když vím, že mě večer čeká akce, tak přes den jím lehčeji a večer si dám kus grilovaného masa se spoustou grilované zeleniny. A naopak, když mě honí chuť na dezert, dám si raději po obědě a večer už se brzdím.
Taky si připravuji něco chuťově zajímavého, třeba cizrto nebo jiný žraso….mňam. Ze mě se stal fakt gurmán, nikdy předtím jsem nejedl tak dobré věci. Naučil jsem se kombinovat různé chutě a ingredience. Základem je mít požitek v puse a na to není potřeba velký objem.
Byly i nějaké krizovky?
Byly, říkám jim právě „žrací vyšinutí“. Třeba po měsíci hubnutí jsme oslavovali moje narozeniny. Já si to ráno spočítal a vyšlo mi, že jsem snědl 20 tisíc kJ. Probrali jsme to na kurzu a asi i díky neodsouzení a pochopení ve skupině jsem si uvědomil, že všechno se dá napravit a že tím to nekončí. A taky že jo, během týdne jsem svůj výpadek v hubnutí zase srovnal.
A co dobrého ti hubnutí přineslo?
Hubnutí mi vrátilo svobodu. Můžu zase dělat věci, které jsem už nemohl a taky cítím, že mám spoustu energie, která mi dříve chyběla. Vrátil se mi do života milovaný tanec a výdrž protančit celou noc, každý víkend . Zklidnil jsem se a pochopil, že většinu věcí dokážeme změnit jen my samy. Více se usmívám a snad šířím radost i smích kolem sebe. Je to zajímavý, ale přitahuju i jiné lidi kolem sebe.
Kdybys měl dát ostatním hubnoucím jedinou radu, jaká by to byla?
Začněte hned a nečekejte na zdravotní problémy! Pilulky ani nesmyslně přehnané cvičení nepomohou. Nebojte se, je to jednoduché. Stačí si sáhnout do svých zajetých rituálů, a to lze i malými, drobnými změnami, nemusí to vůbec bolet.
STOBu určitě vděčím za to, že zase tančím a cestuju a taky za ten pocit, že to jde a že dokážu nakopnout i další. Zvládnul jsem Obezitu III i II. stupně. Mým cílem je rozloučit se s obezitou jako takovou a sáhnout si na nadváhu.
Erik se o to, jak vypadá jeho denní režim, pohybová aktivita i jeho nejoblíbenější recepty, podělil v blogu. Přečíst si ho (a inspirovat se) můžete zde.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
