Pečivo má v českých jídelníčcích své pevné místo a většina z nás si život bez pečiva dokáže jen těžko představit. Pokud ho nebudeme jíst od rána do večera a vybereme to správné, není třeba ho rozhodně z jídelníčku vylučovat.
Kvalitní pečivo nám může poskytnout plno prospěšných látek – v první řadě je to cenná vláknina, které máme v jídelníčcích většinou nedostatek, dále některé vitaminy, minerální látky a další prospěšné živiny. Je škoda se o tato pozitiva zbytečně ochuzovat striktním vylučováním pečiva, jak se mnohdy doporučuje.
Obchodní regály jsou ale doslova nabité pekárenskými produkty, jak se v široké nabídce zorientovat a vybrat to správné pečivo, které nebude pouze zdrojem „prázdné energie“?
Vybírejte celozrnné!
Pečivo z bílé mouky je především zdrojem energie v podobě škrobu, malého množství bílkovin a celkem nevýznamného množství tuku. Bílé pečivo nás určitě neotráví, ale nutričně příliš zajímavé není.
Chcete-li od pečiva získat něco navíc, sáhněte po celozrnném. Pečivo celozrnné je vyrobené z celozrnné mouky, tj. mouky, jež vznikne pomletím celého obilného zrna, které není zbaveno povrchových slupek a klíčku, jako je tomu u mouky bílé.
Vyšší nutriční hodnota celozrnného pečiva spočívá v oněch nestravitelných povrchových vrstvách, jež jsou zdrojem vlákniny a v klíčku, jež je zdrojem příznivých mastných kyselin, vyšší je zde i zastoupení některých vitaminů a minerálních látek.
Pšeničné, žitné, špaldové…?
Z jakého druhu obiloviny je pečivo vyrobeno, podle toho nese název. Pečivo jednodruhové je vyrobeno pouze z jednoho druhu obiloviny, u nás nejčastěji pšenice, případně žita. Vícedruhové pečivo je vyrobeno z několika druhů obilovin, nejčastěji kombinace pšenice a žita. Podle toho, který druh obiloviny převažuje, nese výrobek jméno, např. pšenično-žitný nebo žitno-pšeničný.
Další druhy obilovin jsou např. oves, ječmen, špalda, setkat se lze i s moukami pohankovou, jáhlovou, rýžovou, amarantovou, dokonce i s moukami luštěninovými.
Z každého zrna lze vyrobit mouka celozrnná a mouka „bílá“. Neznamená to tedy, že špaldová či žitná mouka je automaticky celozrnná, jak se mnozí domnívají.
Celozrnnost nespočívá v konkrétním druhu obiloviny ale ve formě zpracování!
Tedy máme mouku pšeničnou bílou i pšeničnou celozrnnou. Máme mouku žitnou bílou i žitnou celozrnnou, špaldovou bílou i špaldovou celozrnnou atd.
Je pravda, že žitná mouka bývá obecně nutričně hodnotnější než mouka pšeničná, ale pokud z mouky chceme vytěžit co nejvíce, hlavním kritériem by měla být celozrnnost.
Jak poznat celozrnné pečivo?
Pokud máte namířeno pro celozrnné pečivo, hledejte jediné slovíčko CELOZRNNÉ! A to jak u balených, tak i nebalených produktů. Nenechte se zlákat názvy jako cereální, tmavé, vícezrnné, může být sice nutričně hodnotnější než pečivo bílé, ale není to podmínkou a není to totéž, co celozrnné.
Někdy není úplně jednoduché celozrnné pečivo najít. Většinou ho objevíte v sekci baleného pečiva, u nebalených produktů už je to značně horší. Pokud neobjevíte pečivo celozrnné, sáhněte alespoň po žitném (raději než pšeničném).
Skvělou volbou jsou i knäckebroty, které jsou nejčastěji vyrobené z celozrnné žitné mouky. I zde je ale potřeba se podívat na složení.
U knäckebrotu je navíc velká výhoda v jeho trvanlivosti, můžete ho tak mít doma vždy v zásobě a nemusíte se bát, že by vám zplesnivěl nebo ztvrdnul.
Knäckebrot se vyrábí podobně jako klasické pečivo za pomoci pečení, jedná se tedy o zcela jinou technologii než u pečiva pufovaného či extrudovaného. I to lze čas od času do jídelníčku zařadit, nicméně knäckebrot je jistě vhodnější volbou.
A na závěr jedno malé porovnání… Jak je na tom pečivo s obsahem vlákniny?
I bílé pečivo určitý podíl vlákniny obsahuje, průměrně je to ale jen okolo 3 g vlákniny ve 100 g pečiva.
U celozrnného pečiva se obsah vlákniny pohybuje nejčastěji v rozmezí od 7 do 11 g a pokud sáhnete po kvalitním knäckebrotu, můžete v něm najít i více než 20 g vlákniny!
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
