Když nám chybí snídaně

Snídaně, která je při hubnutí velmi důležitá, by měla obsahovat 20–25 % denního energetického příjmu. Tělo je po dlouhé noci připraveno přijmout energii, která slouží pro aktivitu celého dne.

Víme, že snídaně má být královským jídlem. Proč tedy tak často nesnídáme? Podívejme se na nejčastěji uváděné pseudodůvody:

Nemám na snídani čas. Každý máme 24 hodin a záleží jen na nás, jak s nimi naložíme a to co opravdu chceme dělat, na to si čas uděláme.

Nemám chuť po ránu na jídlo. Pokud jsme zvyklí desítky let nesnídat, nechce se nám zažitý stereotyp narušit. Vyzkoušejte však alespoň po nějakou dobu, zda by vám naopak se snídaní nebylo lépe – pro začátek stačí třeba malý jogurt, banán nebo se aspoň napít nějakého mléčného produktu.

Důvodem nechuti snídat může být i to, že se vaše jídlo  soustředí do večerních a nočních hodin. 

Když hubnu, tak šetřím zkonzumované kilojouly a ráno ani nemám hlad, tak proč bych jedl/a. V dlouhodobých studiích se ukazuje, že lidé, kteří vynechávají snídaně, mají většinou celkově horší skladbu jídelníčků. Celodenně konzumují více tuků, méně některých minerálních látek a stopových prvků či vlákniny. Tito lidé mají také větší sklon k rozvoji obezity, a tím i ohrožení svého zdraví dalšími komplikacemi

Pokud si něco ráno vezmou, tak se “rozjím“. Zda u vás povede snídaně k rozjedení se do celého dne a vy budete nekontrolovaně v dalších chodech konzumovat nadměrné množství potravy, či zda vás snídaně příjemně nasytí a bude dobrým startem do nového dne, záleží jen na vás a na tom, co si k snídani připravíte. Pokud si dáte na prázdný žaludek potraviny s vysokým glykemickým indexem, např. cornflakes či bílý chléb s přislazovaným džemem či nutelou, může dojít k „rychlému nárazovému vyloučení“ inzulinu následovaného hypoglykemií a velkým pocitem hladu, který rozhoupe glykemickou houpačku s důsledkem celodenního ujídání sladkostí a s možnými pocity nevyrovnanosti a podrážděnosti.

Pokud posnídáte potraviny s nízkým glykemickým indexem, kdy dojde k vyrovnanému přísunu glukózy do krve, obnoví se zásoby glykogenu v játrech, budete mít v „žaludku jako v pokojíčku“ a je velká pravděpodobnost, že vás až do svačiny nebude nic nutit uzobávat, protože nebudete mít díky vyrovnané glykemii hlad.

Tipy na snídaně

Základ snídaně by měla tvořit kvalitní bílkovina a vhodný sacharid. Bílkovina je obsažena např. v mléčných výrobcích. Z nich je důležité vybírat takové, na které se váže co nejméně tuku. Při koupi jogurtů hledejte ty, které mají energii do 300 kJ na 100 g nebo mají maximálně 3 % tuku, místo cukru je u light výrobků používán aspartam.

Jogurtů je dnes taková nabídka, že si každý může vybrat ten, který lahodí jeho chuťovým buňkám, ale neuspokojí jeho buňky tukové. Nabídka různých smetánků a pacholíčků není vzhledem k velkému množství tuku vhodná. Na druhou stranu nemusíte vyhledávat zásadně jogurty „bez tuku“, i smetanový jogurt má méně tuku než např. uzenina.

Obsah vápníku na obsahu tuku při nižších tučnostech téměř nezávisí, pouze u jogurtu smetanového je poněkud nižší.

Podle použitého způsobu kysacího procesu (zrání) a dalšího zpracování sraženiny se jogurty dělí na jogurty s nerozmíchanou sraženinou (také se používá termínu klasický jogurt), kdy zrání probíhá ve spotřebitelském obalu obvykle 3–4 hodiny při 42–45 °C a na jogurty s rozmíchanou sraženinou, kdy zrací proces probíhá v tanku obvykle 7–8 hodin při 30–36°C a po rozmíchání a vychlazení se plní do spotřebitelských obalů. Z hlediska výživového není mezi oběma typy jogurtů v podstatě rozdíl. Rozdílné jsou pouze senzorické vlastnosti – některým spotřebitelům jogurty s nerozmíchanou sraženinou více chutnají.

Shrneme, že jogurty jsou velmi hodnotné potraviny, které jsou výborným zdrojem vápníku, plnohodnotných bílkovin a prospěšných bakterií mléčného kysání nebo ještě navíc i probiotik. Jeden jogurt nebo jiný kysaný mléčný výrobek by měl být součástí každodenního jídelníčku.