Pociťujete nevolnosti po konzumaci jogurtu, nebo stačí když si dáte mléko do kávy a vzápětí cítíte křeče v břiše? Stanovit, o jakou konkrétní reakci na mléko se jedná, může být někdy těžké a není vždy na místě vyřazovat z jídelníčku všechny mléčné výrobky. Jak rozeznat laktózovou intoleranci od alergie a jak postupovat při změně diety, vám napoví tento článek. Pokud máte podezření, že se vás intolerance nebo alergie týká, navštivte lékaře, aby vám provedl správnou diagnostiku.
Laktózová intolerance – nepřítel jménem mléčný cukr laktóza
Aby mohlo dojít ke správnému využití mléčného cukru laktózy, potřebujeme enzym laktázu, který se nachází v buňkách sliznice tenkého střeva. Tento enzym pak disacharid laktózu rozštěpí na dva monosacharidy, a to glukózu a galaktózu.
Co se stane, když enzym nefunguje tak, jak má?
„Když je enzymu nedostatek nebo není dostatečně aktivní, laktóza se nerozloží tak, jak potřebujeme. Místo toho se přemístí do tlustého střeva, kde je mikroorganismy fermentována, a začne dělat neplechu v podobě typických trávicích obtíží. Patří k nim kručení a bolesti břicha, nadýmání, pocity tlaku, průjem, ale i zácpa, nevolnost a zvracení,“ říká nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování. Ačkoliv intolerance laktózy svými projevy působí obtíže a postiženého vyčerpává, neohrožuje tento stav vážně lidské zdraví. Rozsah a intenzita obtíží je individuální. Závisí nejen na množství zkonzumované laktózy, ale především na množství a aktivitě enzymu.
Základem je diagnostika
Poruchou trávení a vstřebávání laktózy, onou laktózovou intolerancí, trpí přibližně 10 % české populace. Vrozená intolerance je velmi vzácná. Setkáváme se spíše s intolerancí primární, kdy schopnost produkce laktázy a její aktivita s věkem přirozeně klesá. Sekundární laktózová intolerance vzniká v důsledku onemocnění sliznice tenkého střeva, např. Crohnovou chorobou nebo celiakií.
„Lidé často při potížích s konzumací mléka a mléčných výrobků automaticky sáhnou bez řádné laboratorní diagnostiky aktivity laktázy po krajním řešení, které spočívá v absolutním vyloučení těchto výrobků z jídelníčku. Je to nejen neopodstatněné, ale dokonce nezdravé,“ upozorňuje Kateřina Šimková. Mléko a mléčné výrobky jsou totiž zdrojem dobře využitelného vápníku, vitamínu D, A, kvalitních bílkovin a probiotických bakterií.
Kde je laktózy hodně, a kde naopak nemusí dělat problémy
Největší množství laktózy je v mléku a syrovátce. „Obsah laktózy v mléčných výrobcích je již nižší a odvíjí se od technologického zpracování. Při fermentaci dochází k poklesu laktózy o 20-30 %, proto třeba jogurt nemusí představovat problém. Při výrobě sýrů majorita laktózy přechází do syrovátky, takže obsah laktózy v tvrdých sýrech je skoro nulový,“ zmiňuje Šimková.
Pozor! Laktóza se vyskytuje v některých polotovarech, sladkém a slaném pečivu, sušenkách nebo bonbonech. Věnujte proto pozornost čtení etiket.
„Ideálním řešením, jak se s laktózovou intolerancí popasovat, je vyhledávat výrobky s nízkým obsahem laktózy nebo výrobky v bezlaktózové variantě. S tím máme dobrou zkušenost a tento princip uplatňujeme i v našem krabičkovém stravovacím programu Lacto mínus,“ dodává nutriční specialistka Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.
Alergie na bílkovinu je závažnější
Druhým typem reakce na mléko a mléčné výrobky je alergie na bílkovinu kravského mléka. Funguje zcela na odlišném mechanismu než laktózová intolerance, ačkoliv příznaky jsou podobné. Při alergii na bílkovinu kravského mléka (ABKM) dojde k přehnané reakci imunitního systému. Provází ji bolesti břicha, průjem mnohdy s krví ve stolici, ale může se vyskytnout i ekzém, kopřivka nebo problémy s dýcháním. Zatímco intolerance postihuje převážně dospělou populaci, tak ABKM je nejčastější potravinová alergie u dětí do 3 let.
„V případě ABKM je nutné přísně dodržovat bezmléčnou dietu a striktně vyloučit mléko i mléčné výrobky, a to nejen z mléka kravského, ale i kozího či ovčího. Jmenovaná mléka mají totiž podobnou alergenicitu,“ upozorňuje nutriční specialistka Kateřina Šimková.
Jak na bezmléčnou dietu
Jídelníček bez mléčných produktů s sebou nese značná omezení, a to nejen chuťová a kulinářská, ale i výživová.
Výrobci na poptávku různých dietetických potravin reagují, a tak v dnešní době snadno seženeme „mléka“ rostlinného původu, která se legislativně správně nazývají „rostlinné nápoje“.
Nejčastější surovinou pro výrobu rostlinných nápojů je sója, rýže, ořechy či ovesné vločky. Nápoje se liší od mléka nejen chuťově, ale hlavně nutričně. Jedná se de facto o sacharidové nápoje, které neobsahují téměř žádné bílkoviny.
Doporučujeme již hotové rostlinné nápoje a ne sušené, např. Zajíc apod. Základ sušených směsí tvoří často ztužené rostlinné tuky a glukózo-fruktózový sirup, což nejsou nutričně kvalitní ingredience. Hotová "mléka" obsahují pouze vodu, rostlinnou surovinu a rostlinný olej. Při laktózové intoleranci doporučujeme v první řadě bezlaktózové mléčné výrobky, pro zpestření lze zařadit i rostlinné nápoje.
„V případě bezmléčného jídelníčku musíme pečlivě přemýšlet nad skladbou jídelníčku. Pro děti, jichž se alergie na bílkovinu kravského mléka týká především, jsou bílkoviny, vitamíny, a hlavně vápník velmi důležité a je nutné je doplnit z jiných zdrojů. Zařaďte do jídelníčku pravidelně ryby, maso, vejce, luštěniny, ořechy, mák, zeleninu. Někdy je vhodná i suplementace vápníku a zařazení proteinových doplňků z rostlinných zdrojů, např. rýžový nebo hrachový protein do kaší,“ uzavírá Mgr. Kateřina Šimková ze Zdravého stravování.
Zajímá vás více? Praktické zkušenosti a konkrétní doporučení najdete i zde.
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
