Mgr. Tereza Rogalewiczová
O benefitech mléka a výrobků z něj jsme se postupně dozvídali v předchozích článcích. Stejné přínosy má jeho konzumace i u malých dětí do tří let věku. Okolo zavádění kravského mléka do jídelníčku koluje řada nejasností a nepřesností, tak se pojďme na toto téma blíže podívat. Jak už to ve světě výživy bývá, názory a odborná doporučení se občas mění, proto zde zmiňme ta aktuální, která vycházejí z výsledků nejnovějších studií.
O zavádění příkrmů v kojeneckém věku jsme se již zmiňovali v článku pojednávajícím o zařazení zeleniny. Víme tedy, že období mezi 4. a 6. měsícem věku dítěte je ideální k nabídnutí základních druhů potravin. A tedy i mléka a mléčných výrobků. O tomto období mluvíme jako o tzv. oknu imunologické tolerance. V ideálním případě je tedy dobře prosperující dítě plně kojeno do 6. měsíce, pak ochutná potenciálně alergizující potraviny, přičemž současné kojení mateřským mlékem moduluje jeho imunitní odpověď směrem k lepší toleranci těchto alergenů. Mateřské mléko ale plní nadále velmi důležitou úlohu ve výživě dítěte a rozhodně jej nelze kravským ani jiným savčím mlékem nahradit. Neupravené kravské mléko, tedy mléko neuzpůsobené věku dítěte, není dle současných odborných doporučení pro děti do tří let vhodné. To neznamená, že by ho malý strávník nemohl ochutnat. Ale je třeba si uvědomit, že kravské mléko obsahuje například více sodíku a bílkovin, což zatěžuje ještě vyvíjející se ledviny. Jejich funkce jsou zralé až kolem druhého roku života. V mateřském mléce je více dobře stravitelné syrovátky na úkor kaseinu. V kravském mléce je tomu naopak, navíc obsahuje méně železa, vitamínu D a jódu.
Jak se tedy postavit k zavedení mléka a mléčných výrobků?
Jednak můžeme dítěti v onom oknu imunologické tolerance dát ochutnat tu a tam pár loků kravského mléka. Vystavíme tím dítě bílkovině kravského mléka a zároveň mu nabídneme další chuť, kterou bychom si přáli, aby si v budoucnu osvojilo. Nenahrazujeme tím jiné tekutiny ani mléčné porce, množství je malé, takže ani o nadměrné zatížení ledvin se nemusíme vůbec bát. Dále jsou tu mléka kojenecká, která jsou přizpůsobená věku dítěte. Jsou vyráběna z mléka kravského, které se upraví dle specifických požadavků charakteristických pro daný věk. Tato mléka již mohou to mateřské „nahradit“, což je vhodné v případě, kdy dítě nemůže být kojeno mateřským mlékem, nebo na něm dostatečně neprospívá. Dále jsou tato mléka vhodná v období, kdy je dítě odstavováno, můžeme postupně např. jedno kojení nahradit touto mléčnou porcí. Stejně tak je k dostání řada mléčných kaší nebo přesnídávek obsahujících jogurt, tvaroh…
Před ukončením prvního roku může vaše ratolest ochutnat jogurt, ideálně polotučný bílý. Stejně tak může okusit tvaroh nebo žervé, ale pozor, obsahují hodně bílkovin, takže opět spíše ochutnávat pro zpestření chuti nebo konzistence. Minimálně do dvou let nejsou vhodné tvrdé či tavené sýry, mimo jiné pro vysoký obsah bílkovin a navíc soli. Ze stejného důvodu nejsou vhodné ani sýry plísňové. Obsah plísní, byť ušlechtilých, není pro nezralý trávicí trakt a imunitní systém žádoucí. Ve druhém roce se snažíme jídelníček dále zpestřovat. Kromě jogurtu a zhruba polovičního množství tvarohu nebo žervé můžeme podávat polotučné plátkové sýry. Dítě může ochutnat třeba mozzarellu, Cottage, Lučinu… K dostání jsou i varianty vodné pro děti, které jsou méně slané. Tavené a tvrdé sýry nejsou nadále vhodné. Z předchozích měsíců a tematických článků si jistě sami odvodíte, jak přistupovat ke kupovaným ovocným jogurtům, pudinkům a tvarohovým a jiným mléčným dezertům pro děti.
V souvislosti s tímto tématem nemůžeme nevzpomenout na alergii na bílkovinu kravského mléka. Jedná se o nejčastější potravinovou alergii u dětí do tří let. Většinou se projeví ještě před ukončením prvního roku. Ke kontaktu s bílkovinou totiž dochází jejím přestupem do mateřského mléka. Takže podezření na tuto alergii vzniká často ještě v období plného kojení, ještě před zavedením prvních příkrmů. Problematika této alergie je nad rámec tohoto článku, nicméně má velmi dobrou prognózu a u 90 % dětí (nejdéle do 6 let věku) postupně odezní. Pro nás je důležité, že po zjištění alergie a převedení na bezmléčnou dietu (na základě rozhodnutí pediatra či jiného specialisty) se vyřadí mléko a výrobky z něj jak kojící matce, tak dítěti samotnému. Již existují kojenecká mléka i kaše vyráběné k těmto účelům, takže maminky nemusí mít strach, že by o výhody mléčné výživy pro své malé alergiky přišly. Je potřeba dodat, že není řešením nahradit kravské mléko kozím, ovčím ani jiným mlékem savců, protože existuje zkřížená reaktivita. Ani přípravky na bázi sóji či jiná rostlinná „mléka“ (sójová, kokosová, mandlová, rýžová aj.) situaci neřeší a naprosto nepokrývají nutriční požadavky této věkové kategorie. Pediatr, gastroenterolog, alergolog či jiný specialista určí postup léčby.
Alergie na kravskou bílkovinu je často zaměňována za laktózovou intoleranci. Ta se u takto malých dětí vyskytuje častěji jen jako přechodný stav, typicky po prodělané střevní infekci či po narušení střevní mikroflóry vlivem antibiotické léčby. K normalizaci dochází zpravidla po 1-3 týdnech.
Z uvedeného vyplývá, že stejně jako zařazení zeleniny do jídelníčku těch nejmenších není ve většině případů žádná věda. Třeba vás příprava jogurtových, tvarohových či jiných pochoutek inspiruje k obohacení i svého jídelníčku. Třeba zjistíte, že žervé smíchané se šťávou z pomeranče nechutná hůře než kupovaný tvarohový dezert. Ve snaze dbát o správné stravovací návyky našich nejmenších můžeme v tomto období zcela zapomenout na nízkotučné a odtučněné varianty výrobků. Omezený přívod cholesterolu by mohl vést k jeho zvýšené vlastní tvorbě, protože má v organizmu i mnoho nezastupitelných funkcí. Na druhou stranu není potřeba volit zase jen ty tučné výrobky, protože ani malé děti nemohou mít neomezený přísun živočišných tuků. Opět platí staré známé pravidlo zlaté střední cesty aneb všeho s mírou.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
