TOPlist
Sledujte nás:

Mlsání očima psychologa

Zpět

PhDr. Iva Málková

Již půl roku v rámci projektu Prožij rok zdravě pracujeme na tom, abychom vylepšili své znalosti o výživě a pohybu a převedli je do reálného života. Často však pouhé znalosti nestačí a důležité slovo má i psycholog, který si oproti jiným uvědomuje, že jedním z důvodů, proč je změna návyků a léčba obezity tak těžkým oříškem, je právě fakt, že se většinou řeší pouze znalosti o výživě.

Obezita jako porucha v myšlení a emocích, které vedou k nevhodnému chování.

Obézní často prožijí život kvůli negativnímu myšlení a emocím ve jménu hubnutí. Když se přejí člověk, který nemá problémy s váhou, je mu druhý den těžko a jí spontánně méně. A co udělá ten s kily navíc, který s hubnutím bojuje celý život? Druhý den jí více, třetí den ještě více a tak dál až do doby, než začne zase hubnout. A proč? Protože mu po přejedení (a nemusí to být ani přejedení, ale třeba jen neplánovaný bonbon) naskočí myšlenka: „Jsem k ničemu, porušil jsem předsevzetí, že nebudu jíst sladké, nemá už cenu hubnout. Začnu raději od pondělka, úplňku nebo od nového roku.“ Poznali jste se v tom?

A tak se STOB již téměř 30 let snaží upozorňovat na to, že hubnutí je více věcí hlavy nežli žaludku. O kolotoči negativních emocí a nevhodných myšlenek, které dělají z jídla místo potěšení velký problém, a také o tom, jak takovémuto převažujícímu nastavení mysli předcházet, potažmo ho postupně měnit a zlepšovat své návyky, bude řeč nejenom v tomto, ale i v dalších měsících. Těšit se můžete například na závěrečný měsíc prosinec, který budeme věnovat „nepřejídání se“.

Není důležité jen co jíte, ale také proč jíte a jak jíte

Pokud používáte náš chytrý program Sebekoučink a máte červený „cukrový“ semaforek, snažíte se nahrazovat potraviny bohaté na cukr nutričně výhodnějšími potravinami, což je v pořádku. Neméně důležitou cestou k řešení nadměrné konzumace sladkostí je však také zamyšlení se nad tím, proč a jak sladkosti konzumujete.

Sladké patří do našeho života v případě, že se svobodně rozhodnete, že teď je ten pravý čas na sladkost a labužnicky si ji pomalu a všímavě vychutnáte (všímavostí, potažmo všímavým jedením, se budeme zabývat později). Často to však bývá tak, že sladkost zhltnete neuvědoměle, jen kvůli tomu, že je to vaše naučená reakce na konkrétní spouštěče. Často pak následují pocity viny. Pojďme to společně změnit!

Buďte sami sobě svým pánem

Většina z nás si myslí, že pokud jíte jídlo navíc oproti plánu, je to věc naší slabé vůle. Není tomu tak. Zlozvyky jsou naučené. Dle teorií učení je vaše chování důsledkem spouštěčů. Často jednáte neuvědoměle automaticky, jedete na tzv. autopilota. Ten vám v mnohém život usnadňuje – např. máte zautomatizované řízení auta či čištění zubů, ale také se podílí na vašich zlozvycích. A kde se takové chování, které nás ovládá, vzalo? Naučili jste se ho. Dobrá zpráva tedy je, že se ho můžeme i odnaučit!

Nebuďte otroky vnějšího prostředí

Je nedůstojné, aby někdo jiný rozhodoval o tom, co budete jíst právě vy. Nikdo jiný než právě vy nemůže vědět, co potřebuje vaše tělo. To víte pouze vy. Pokuste se slepě nepodléhat fíglům obchodníků, kteří musí prodat více než jste schopni zkonzumovat, nenechte si nandat na talíř obři porce, nechoďte okolo cukrárny, když už předem víte, že si tam vždy koupíte zmrzlinu apod. Zkrátka nevystavujte se jídlu navíc. Důležité je si vždy uvědomit spouštěč, který vede k jídlu navíc a buď ho mezit nebo na něj reagovat jinak než jídlem navíc (jak na to si povíme v dalších článcích).

Nebuďte otroky svých napodmiňovaných zlozvyků

Často naše ruka sahá po sladkém automaticky a bezmyšlenkovitě v určitých specifických situacích. Může to být například hádka, kritika, neúspěch či selhání. Ty vedou k emocím, jako je zlost, hněv, úzkost, strach, osamělost, únava, nuda, smutek, provinilost apod. I zde je třeba napřed zmapovat situace, které vedou k emocím, které jsou důvodem jídla navíc, a naučit se je řešit vhodnějším způsobem..

Jak na to?

Pokud nezvládnete jídlo oproti plánu navíc a jídlo pro vás není radost, ale starost, sledujte naše články. Mnoho praktických návodů také najdete v knize Já zhubnu a v online kurzu Hubnutí na míru se STOBem.

Pokud se s tímto problémem potýkáte celý život, obraťte se na odborníky, nejlépe psychology, kteří pracuji s tzv. kognitivně behaviorální terapií, která se ukazuje jako nejefektivnější při zvládání návykových problémů jako je obezita, kouření, alkohol, drogy a podobně. Tato metodika je uplatňována také v kurzech zdravého hubnutí STOBu

Podělte se s námi v komentářích, jak je to u vás. Jsou pro vás sladkosti radostí či starostí?

Hodnocení (52 hlasů):

Komentáře je možné psát až po přihlášení.

30. 06. 2017 17:04
Sladkosti jsou pro mě ve chvíli mlsání radostí a po konzumaci starostí, protože většinou neukočíruju množství...
26. 06. 2017 11:13
Na mne taky funguje mít víceméně pravidelné a vyvážené jídlo a pak mne tolik nehoní mlsná, ať už sladká (to spíš) nebo slaná a vlčí hlad a cpaní se vším možným se už skoro vůbec nekoná.
13. 06. 2017 09:25
Náročné období je pro mě období Před a zvládnout hormony :D
11. 06. 2017 21:05
Zajímalo by mě,jak zatočit s hormony-zvládám v pohodě 3týdny jíst ukázkově,semaforky se mi zelenají jedna radost,ale těch pár dní "před" se neovládnu-občas se přistihnu že si říkám "Ty brambůrky si nedáš,přece si to nezkazíš!" A najednou vyhazuju prázdný sáčak a ani nevím,co bylo mezi tím "To nesníš!" a tím prázdným pytlíkem. Nemáte někdo nějaku fintu?pravidelnost jidla a svačiny mi v ty dny prostě nezabiraji.
10. 06. 2017 21:36
Od doby, kdy jsem se naučila jíst pravidelně, neznám už pocit vlčí ho hladu a tudíž ho nezahanim sladkým.
10. 06. 2017 10:21
Sladkosti mi problém nedělají, nemám je ráda. Ujíždím na majonéze a smaženém ... též problém, který začíná v hlavě ...
08. 06. 2017 19:51
Po několika letech se mi konečně podařilo se trochu umravnit v pojídání sladkého, doufám, že mi to dlouho vydrží.
07. 06. 2017 19:58
tak to by mě kurz zajímal..
06. 06. 2017 21:22
tak pro mně nejdřív radost a pak výčitky a starost
06. 06. 2017 20:24
Koukám, že otázka teorie a praxe je aktuální :-)
06. 06. 2017 12:23
Teorie jde, praxe už není na stopro ...zatím
06. 06. 2017 10:45
Sladkost je pro mne radost a po odvedené práci si s chutí něco malého dám, ale musím vědět že jsem okopala kus zahrady apod.
06. 06. 2017 10:11
Sladkost je vždy radostí - tedy když si ji dám - teď v létě je to horší, na dnes odpoledne jsem si zrovna naplánovala zmrzlinu (jdu k lékaři kolem vyhlášené zmrzlinárny)...a opravdu si ji vychutnám a budu ji jíst hóooodně pomalu :-)) No asi je to typický špatný reflex z dětství - přežiju doktora, tak se odměním zmrzkou :-))
06. 06. 2017 08:37
Teorii zvládám bravurně, ještě ji převézt do praxe :-)
06. 06. 2017 00:38
Sladkosti omezují a když peču tak už jen že špaldove mouky místo cukru trochu medu
05. 06. 2017 22:11
často je to umě více o zvyku než chuti a ty výčitky potom...jsem se v článku docela poznala...tak s tím snad konečně něco udělám...
05. 06. 2017 21:07
To zatracené množství, to je pešek :-((
05. 06. 2017 21:04
Pro mne je to tedy spíše starost to pojídání sladkostí. Někdy to s nimi opravdu přeženu. Ani neznám svůj spouštěč. Teď už se ale pár dní držím a sladké nejím. Večer si čistím zuby dříve než jdu spát. U mne to zabírá.
05. 06. 2017 20:12
Myslím, že malé množství sladkosti uškodí méně než se stresovat a zakazovat si. čokoláda s vysokým obsahem kakaa je fajn ale někdy to chce i malou změnu třeba i dezertík s ovocem
05. 06. 2017 19:44
naučila jsem se snad chuť na sladké zvládat a tak nějaká ta dobrota je pro mne teď radostí
05. 06. 2017 15:31
Pro mne je to radost :-) ... a nejčastěji mlsam vysokoprocentní čokoládu - tedy je to i zdravé mlsání, jen se to nesmí přehnat s mnozstvim ...
05. 06. 2017 14:19
No, tak při čtení tohoto článku u počítače jsem přestala automaticky vyndávat z pytlíčku a jíst mandle, dýňová semínka a kešu oříšky, protože, i když jsou zdravé, absolutně tak ztrácím přehled o tom, kolik toho sním... první reakce na článek :-)
05. 06. 2017 14:17
Sladké mám bohužel ráda a někdy ulítávám. Bohužel mě vysokoprocentní čokoláda neuspokojí, takž se spíš snažím užít si menší kousek mléčné, aby potvora mlsná dala pokoj. :-)
05. 06. 2017 13:02
sladkostem docela odolávám, ale ráda peču pro ostatní, koupila jsem si mlýnek na obilí, tak chci péct aspoň ze zdravějších surovin, v tomto případě celozrnné mouky.
05. 06. 2017 12:26
Já mám autopilota při kávičce, to mi na talířku přistane pár kousků sladkého. Je to jen jednou denně, tak to snad tak neva.
05. 06. 2017 11:12
Toto je určitě nejdůležitější téma,vím,že chutě na sladké jsou především v myšlení.Děkuji moc za přínosná slova.
05. 06. 2017 11:09
Objednala jsem si knihu Já zhubnu ,tak snad i ta mi pomůže se překonat a tolik se nepřejídat sladkostmi a slanostmi,ale raději dělat něco jiného.Či si vychutnat poloviční množství a užít si to,ale jen jednou za čas.Práce v tomhle tématu je pro mě dost:)
05. 06. 2017 11:09
Objednala jsem si knihu Já zhubnu ,tak snad i ta mi pomůže se překonat a tolik se nepřejídat sladkostmi a slanostmi,ale raději dělat něco jiného.Či si vychutnat poloviční množství a užít si to,ale jen jednou za čas.Práce v tomhle tématu je pro mě dost:)
05. 06. 2017 09:21
Sladkosti, stejně jako jakékoliv další dobré jídlo, jsou pro mě spíše radostí. Starosti mi dělají akorát ta špeky, které z jejich konzumace vznikají! :-)
05. 06. 2017 08:49
Tak nevím, jak veliký je to prohřešek, když ráda jím u počítače i televize. Neumím jíst jen tak.Ale na svoji obhajobu musím uvést, že s ním jen to , co si na talířek připravím, tedy dané zvážené jídlo, nic víc.
05. 06. 2017 08:48
tohle je téma pro mne
05. 06. 2017 08:36
Některá pravidla už mám zažitá.
05. 06. 2017 08:11
myslím že radostí, občas si prostě něco dám,ale když to není denně tak je to v pořádku a přizbůsobím tomu jídelníčel po zbytek dne
05. 06. 2017 08:08
Autopilot - tak to znám. Někdy se až divím, co jsem to do té pusy nacpala naprosto bezmyšlenkovitě.
05. 06. 2017 07:11
Sladké jde u mně mimo, nemám ráda ani ovoce, je na mě moc sladké a připadá mi, že mně zalepuje i krk když je polykám. Zřejmě je to také nějaká "diagnoza". :-) :-) :-)
05. 06. 2017 06:49
Vím, že by jsem si život bez úplného vynechání sladkostí nedovedla představit, ale naučila jsem se tyto chutě ovládat a když už mlsám, tak kvalitní hořkou čokoládu a už i rodina si na to zvykla :-). Když jdeme s holkama na kafe, vyberu si odlehčenou variantu zákusku :-). Omezila jsem i pečení buchet a koláčů. Určitě je stále ještě co zlepšovat, tak uvidím za měsíc, jak budu úspěšná :-)

Naši partneři