Ing. Karolína Fourová
Problematika dětského stravování je tématem, které nenechá chladným nejednoho rodiče. Po celém světě, a stejně tak i v České republice, neustále roste procento dětí s nadváhou nebo obezitou. Důvody jsou různé a navzájem se prolínají. Ať už jde o následek nevhodných stravovacích návyků, nebo se jedná o nedostatek pohybových aktivit a více času věnovaného sedavým činnostem. Všechny tyto faktory vedou k nárůstu hmotnosti dětí, nevhodně sestavený jídelníček, ve kterém chybí na živiny bohaté potraviny, navíc přispívá i k únavě dětí.
Generace tlouštíků?
Prevalence nadváhy a obezity u českých dětí byla už v roce 2007 celých 20 %1. Vědci se shodují, že za to mohou nevhodné stravovací zvyklosti, přemíra průmyslově zpracovaných potravin, nadměrné množství tuků a cukrů ve stravě. Děti často nemají návyk pravidelně snídat, některé ani nesvačí a nedostatek energie z první poloviny dne dohánějí sladkostmi. Nejnovější průzkum Univerzity Palackého v Olomouci prokázal, že přibližně 35 % jedenáctiletých, 45 % třináctiletých a 50 % patnáctiletých dětí pravidelně nesnídá2. Navíc v důsledku zaměstnání obou rodičů dostávají často děti na svačinu peníze a stávají se tzv. „samoživiteli“, rozhodují tedy samy o tom, co si za peníze koupí. Dětská ruka při možnosti výběru většinou sáhne po sladkostech nebo sušenkách, přitom děti jsou skupinou, která pro správný růst a vývoj potřebuje stravu dostatečně pestrou, pravidelnou a energeticky a živinově hodnotnou. V této oblasti rodiče často narazí, protože mnohdy děti odmítají celé potravinové skupiny, jako jsou ryby, luštěniny, mléčné výrobky, ale i ovoce a zelenina, zejména pokud na to nejsou zvyklé odmalička. Se zařazováním nových potravin je potřeba začít co nejdříve, samozřejmě byste se k tomu měli vyzbrojit i trpělivostí, abyste to nevzdali po prvním neúspěšném pokusu. Výzkumy říkají, že novou potravinu musí dítě vyzkoušet 7–11x, než si na ni zvykne a bude ochotné ji bez problému sníst.
Na domácí půdě jste pánem vy
Nadváha a obezita u dětí je jedním z onemocnění, která významně ovlivňují budoucí kvalitu života a zdraví. Fakt, že v mnohých případech mohou přetrvávat až do budoucnosti, je dán nevhodnými stravovacími návyky, které si děti přinášejí z rodinného prostředí až do dospělého věku. Děti neznají základní rozdíly mezi zdravými či nezdravými pokrmy a pojmy „denní chod“ a „pochutina“. Studie prokázaly, že na utváření stravovacích preferencí dětí má významný vliv právě rodina. Dětské preference zdravých nebo nezdravých potravin jsou úzce spojeny se stravovacími návyky rodičů3. Rodič by měl být zodpovědný za to, co, kdy a jak budou děti konzumovat, měl by dbát na kulturu stolování a snažit se, aby alespoň jeden denní chod konzumovala rodina společně a – ačkoliv to může znít jako klišé – jít svým dětem příkladem. Nemůžete přece očekávat, že vaše dítě bude jíst zdravě, pokud si vy budete dopřávat večerní obžerství u televize.
Ačkoliv už automatům se sušenkami a smaženými brambůrky téměř odzvonilo, ani školní stánky s občerstvením někdy dostatečnou nabídku zdravých potravin nenabízí. Děti si tak k svačině dopřávají spíše pochutiny nebo nesvačí vůbec. Evropská studie z roku 2012 prokázala, že děti, které nesvačí, jsou ve škole unavené a podávají nižší výkon než ty, které svačí pravidelně4. Věděli jste, že děti vnímají po narození jako první právě sladkou chuť? Z tohoto důvodu sahají naši nejmenší nejraději již od dětství po sladkostech, jako jsou bonbony nebo sladké tyčinky. Řešením není sladkosti striktně zakázat, udělejte ale kompromis mezi sladkým a zdravým.
Situace si žádá kompromis
Ukázalo se, že děti, které měly ve škole možnost vybrat si k obědu ovocný či zeleninový salát, jedly ovoce a zeleniny podstatně více než děti, které tuto možnost neměly5. Nedisponuje vaše škola vymoženostmi, jako je salátový bar v jídelně? Můžete dětem krájet ovoce na svačinu do krabiček nebo jim do tašky jednoduše přibalit trvanlivý „ovocný salát“ v podobě tyčinek Dr. Light Fruit.
Tyto tyčinky koupíte v osmi svěžích příchutích a nás naprosto nadchly. Jsou vyrobeny pouze z ovoce, kterého obsahují minimálně 85 %, takže ačkoliv mají děti pocit, že jedí sladkou tyčinku, dáváte jim opravdu to nejlepší. Obsahují široké spektrum vitaminů, které pomáhají snižovat únavu, podporovat imunitu, ale i správný vývoj a činnost nervové soustavy. Najdete v nich také celou řadu minerálních látek důležitých pro udržení všech tělesných funkcí a zdravého srdce. Díky obsaženému ovoci jsou dobrým zdrojem rozpustné i nerozpustné vlákniny. Rozpustná vláknina pomáhá udržet pocit sytosti a napomáhá snižování hladiny cholesterolu, nerozpustná vláknina zase mechanicky čistí trávicí trakt, a působí tak preventivně proti zánětům a nádorovým onemocněním tlustého střeva.
Tyto tyčinky jsou pro své složení vhodné nejen jako svačina do školy, ale také jako rychlý zdroj energie například před sportovním tréninkem. Vzhledem k šetrnému postupu výroby si zachovávají cenný hořčík podporující správnou funkci nervů a svalů. Navíc, jelikož jsou tyčinky Dr. Light Fruit vyrobeny kromě sušeného také z ovoce lyofilizovaného (pozn. red. technologická úprava sušení mrazem), uvnitř zůstávají neodolatelně šťavnaté a plné ovocné chuti. Na rozdíl od jiných tyčinek, které koupíte v obchodě, v nich nenajdete přidané cukry ani tuky. Neobsahují ani ořechy, mléko nebo obiloviny, takže jsou vhodné také pro alergiky, ať už se jedná o alergiky na všechny typy ořechů či mléčnou bílkovinu, nebo děti s intolerancí laktózy či lepku. Jedna tyčinka o hmotnosti 30 g obsahuje v průměru 400 kJ.
Správná svačinka, která dodá dětem energii, by měla obsahovat nejen zdroj sacharidů, ale také bílkovin. Kombinujte tyčinku Dr. Light Fruit s bílým jogurtem, jogurtovým nápojem či kefírem. Děti si pochutnají na něčem sladkém a zároveň tělu dodají i spoustu příznivých látek. A vy předejdete likvidaci rozmačkaného banánu nebo potlučeného jablka ve školním batohu.
1 Vignerová, J., Humenikova, L., Brabec, M., Riedlová, J. and Blaha, P. (2007) 'Long-term changes in body weight, BMI, and adiposity rebound among children and adolescents in the Czech republic', Economics & Human Biology, 5(3), pp. 409–425.
2 http://www.hbsc.org/membership/countries/czech_republic.html
3 Larsen, J. K., Hermans, R. C. J., Sleddens, E. F. C., Engels, R. C. M. E., Fisher, J. O. and Kremers, S. S. P. J. (2015) 'How parental dietary behavior and food parenting practices affect children's dietary behavior. Interacting sources of influence?', Appetite, 89, pp. 246–257.
4 Duffey, K. J., Huybrechts, I., Mouratidou, T., Libuda, L., Kersting, M., De Vriendt, T., Gottrand, F., Widhalm, K., Dallongeville, J. and Hallström, L. (2012) 'Beverage consumption among European adolescents in the HELENA study', European journal of clinical nutrition, 66(2), pp. 244–252.
5 Patrick, H. and Nicklas, T. A. (2005) 'A review of family and social determinants of children’s eating patterns and diet quality', Journal of the American College of Nutrition, 24(2), pp. 83–92.
Mohlo by Vás zajímat
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
Vyjádřila jsem názor a jsem ráda za Vaši odpověď.