Pivo - jaké živiny nám přináší?

Jelikož jsme v České republice, tak nelze v měsíci pitného režimu opomenout ani tento "národní nápoj". Pojďme si o pivu něco málo říct, z čeho se vyrábí a jaké živiny nám přináší. Rozhodnutí, jak často a v jakém množství budete pivo konzumovat, už necháme na každém z vás. :-)

Text byl převzat z publikace České technologické platformy pro potraviny: PIVO, edice Jak poznáme kvalitu?

Pivem se dle legislativy rozumí pěnivý nápoj vyrobený zkvašením mladiny připravené ze sladu, vody a chmele, který vedle kvasným procesem vzniklého alkoholu (etanolu) a oxidu uhličitého obsahuje i určité množství neprokvašeného extraktu. Slad lze do výše jedné třetiny hmotnosti celkového extraktu původní mladiny nahradit zejména cukrem, extraktem obilného škrobu, nesladovaných obilovin nebo rýže (tyto náhražky sladu se nazývají surogáty); u piv ochucených může být obsah alkoholu zvýšen přídavkem lihovin nebo jiných alkoholických nápojů.

Pro výrobu piva jsou povoleny i přídavky některých přídatných látek. Kvalitní a trvanlivé pivo však lze vyrobit i bez nich – stačí použít kvalitní suroviny a dodržovat správný výrobní postup a zásady správné hygienické praxe při zacházení s pivem ve vlastní výrobě, při přepravě, skladování i při podávání v restauračním zařízení.

Pivo lze dobarvovat pouze karamely. Pokud se na trhu objevují piva barevná jinak než je obvyklé, např. zelené pivo před velikonocemi, pak dobarvení může proběhnout buď pomocí přídavku přírodních surovin (výluhy z bylin) nebo pomocí ochucení piva složkou, pro kterou jsou barviva povolena, např. z lihovin nebo ostatních alkoholických nápojů.

Do piva lze přidávat i sladidla, jejichž přítomnost musí být uvedena přímo u zákonného názvu potraviny slovy „se sladidly“. Ve složení výrobku pak musí být uveden název použitého sladidla nebo označení pomocí E kódu. Nejčastěji jsou sladidla přidávána do tmavých piv, kde je český spotřebitel stále zvyklý na jejich „sladkost“.

Nealkoholické pivo a piva se sníženým obsahem alkoholu

Na českém trhu si získává své nezastupitelné místo i nealkoholické pivo s obsahem alkoholu do 0,5 % obj. alkoholu. Nealkoholické pivo lze vyrábět různými způsoby. Někteří výrobci volí výrobu normálního alkoholického piva, ze kterého je pak destilací nebo jiným způsobem oddělen alkohol. Při oddělení alkoholu destilací tak výrobce získá zajímavý „vedlejší“ produkt, pivní pálenku. Další možností je výroba pomocí kvasinek používaných k výrobě běžného alkoholického piva, ale kvašení je dříve zastaveno anebo je použit speciální kmen kvasinek, který prokvašuje pouze na velmi nízký obsah alkoholu. V legislativě je zmíněno i pivo se sníženým obsahem alkoholu (v návrhu nové legislativy pivo nízkoalkoholické), u kterého se obsah alkoholu pohybuje mezi 0,5 % obj. a 1,2 % obj. Běžně se však na trhu tato piva vyskytují zcela minimálně.

Bezlepkové pivo

Typické české pivo obsahuje nižší obsah lepku než obdobná „evropská“ piva, ale i přesto o našich pivech nelze paušálně tvrdit, že jsou bezlepková. Protože použití tvrzení „bez lepku“, „bezlepkové“, apod. je podle platných právních předpisů umožněno pouze pro potraviny, jejichž obsah lepku je nižší než 20 mg/kg potraviny, musí výrobce bezlepkového piva v průběhu procesu výroby piva zavést takové postupy, aby byl se sto procentní jistotou dodržen legislativní limit pro obsah lepku.

Co nám pivo přináší?

Energetická hodnota piva je srovnatelná s energetickou hodnotou většiny limonád, džusů apod. a je tím vyšší, čím je vyšší jeho stupňovitost. Platí přímá úměra – do piva je přidáváno více sladu a obsahuje tak více „energetických“ látek a více alkoholu a má tím vyšší energetickou hodnotu. Energetická hodnota piva je zejména součet energie z alkoholu = 7,1 kcal/g (30 kJ/g) a extraktu sladu = 3,8 kcal/g (16 kJ/g).

U piv 10° (desítka) je průměrná energetická hodnota 150 kJ/100 ml, u 12° (dvanáctka) 180 až 190 kJ/100 ml.

Název, používaný pro pivo v podstatě mezinárodně – „tekutý chléb“, má tedy své opodstatnění. Co se týká obsahu dalších výživových hodnot, tj. obsahu tuků, sacharidů, vlákniny, bílkovin apod., je jejich obsah závislý na použitých surovinách a použité technologii a je tedy velmi různý.

Značení výživových hodnot na obale piva je pro většinu piv nepovinné, protože obsahují více než 1,2 % obj. alkoholu a jako takové mají evropskou legislativou stanovenu výjimku v povinném uvádění výživových údajů.

Pivo obsahuje celou řadu minerálních látek, vitamínů, antioxidantů apod., které se do něj dostávají z použitých surovin. Na biologické hodnotě se podílejí všechny složky piva, a to chmel, slad i voda.

• Chmel (Humulus lupulus) patří do čeledi konopovitých (Cannabaceae), obsahuje hořké látky (nejvýznamnější jsou humulon a lupulon), silice, třísloviny. Látky v chmelu podporují mimo jiné trávení, působí jako sedativum, mají antioxidační a konzervační účinky. Fytoestrogeny mají též antioxidační a také mírné estrogenní účinky.
• Slad obsahuje vitaminy B₁, B₂, B₆, niacin a kyselinu listovou.
• Voda obsahuje minerální látky, včetně stopových prvků: draslík, fosfor, dále hořčík, křemík, železo, zinek a měď. Složení závisí na použitém zdroji.

Pivo lze tedy považovat (v malém množství) za zdravý a lidskému tělu prospěšný nápoj, nesmíme však zapomenout na jeho energetickou hodnotu. Poněkud sporný je také obsah alkoholu. Vhodným nápojem pro sportovce a osoby s vysokým výdejem energie může být nealkoholické pivo – jako iontový nápoj sloužící k doplnění minerálních látek.