Prof. Ing. Rudolf Poledne, Ph.D., Fórum zdravé výživy
Pozitivní vliv vlákniny na lidský organizmus se začal zdůrazňovat až v 80. letech minulého století. Jedním z pozitiv působení vlákniny je její vliv na srdečně-cévní systém.
Vláknina se ve střevě nevstřebává. Nicméně i tak má pro náš organizmus velký význam, a to zejména svým působením ve střevě.
Jedním z jejích pozitivních účinků je snižování hladiny cholesterolu.
Cholesterol se totiž odbourává jedině v játrech, kde se přeměňuje na žlučové kyseliny. Ty se dostávají žlučí do střeva (kde primárně pomáhají vstřebávání tuku) a odtud se jich velká část vrací krví do jater, jen část je jich vyloučeno stolicí. Čím větší je obsah vlákniny ve střevě, tím větší je odpad žlučových kyselin, protože molekuly vlákniny na sebe navazují žlučové kyseliny, a zajišťují tak jejich vyloučení z těla. Přičemž nejdůležitější roli hraje rozpustná vláknina. V celém organizmu ubývá množství cholesterolu a jaterní buňky na to reagují tím, že zvětší počet receptorů pro„zlý“ LDL cholesterol, čímž je více LDL cholesterolu z krve vychytáváno do jater.
Zjednodušeně řečeno: čím více je v jídelníčku vlákniny, tím více žlučových kyselin vláknina ve střevě strhává, tím více je receptorů v játrech pro vstup LDL cholesterolu, a tím více klesá hladina cholesterolu v krvi.
Malá část vlákniny se v tlustém střevě částečně odbourává na organické kyseliny s krátkým řetězcem a i touto cestou se pravděpodobně snižuje tvorba cholesterolu (organické kyseliny s krátkým řetězcem, které se následně vstřebávají, snižují v játrech produkci cholesterolu).
Strava bohatá na vlákninu rovněž nepřímo snižuje přísun tuků a energetickou hodnotu stravy.
Obecně se dá na základě řady studií shrnout, že konzumace 5-10 g rozpustné vlákniny za den snižuje LDL cholesterol přibližně o 5 %.
Výsledky studií
Účinnost vlákniny je možné doložit na odborných studiích a sledování. Např. v 80. letech, kdy se začala vláknina poprvé izolovat, provedli odborníci z pražského IKEMu pokus na 20 dobrovolnících. Dobrovolníkům byla k jejich normální stravě (nezměnili stravovací zvyklosti) přidávána vláknina, jejíž množství odpovídalo ½ kg jablek denně. Již za dva týdny jim výrazně poklesla hladina cholesterolu v krvi,
na konci pokusu za 6 týdnů byla už nižší o více než 10 %. Pravidelná konzumace ovoce a zeleniny je proto důležitou součástí (nejen) stravy při zvýšené hladině cholesterolu (samozřejmě spolu s dalšími nezbytnými zásadami).
Zdroj: Sledování dobrovolníků na pracovišti pražského IKEMu (80. léta 20. stol.)
Při pokusu se dobrovolníkům snížila koncentrace celkového cholesterolu, aterogenního non-HDL cholesterolu (složka vypočtená z hodnot celkového a HDL cholesterolu, jejíž zvýšená hodnota je riziková), ale koncentrace „hodného“ HDL se nesnížila. Překvapivě k tomu poklesla i koncentrace triglyceridů (tuková látka, jejíž zvýšená hladina v krvi znamená také rizikový faktor kardiovaskulárních onemocnění).
Vláknina v ovoci a zelenině snižuje riziko infarktu
Riziko rozvoje aterosklerózy a kardiovaskulárních onemocnění samozřejmě nesouvisí jen s cholesterolem, ale s řadou dalších rizikových faktorů. Tento fakt lze dokumentovat na jedné z největších epidemiologických studií ve Spojených státech amerických „US nurses study“. Velká část našich základních informací o rizicích kardiovaskulárních onemocnění, ale i nádorových onemocnění, pochází právě z této již čtvrt století probíhající studie. Důvodem je, že se jedná o sice relativně jednoduchými metodami sledovaný, ale velice významný počet jedinců. V této studii se dlouhodobě sleduje 53 000 zdravotních sester, které pravidelně odesílají dotazníky, týkající se jejich životního stylu. Současně odesílají jednou za několik let své vzorky krve.
Z hlediska spotřeby ovoce a zeleniny (které jsou důležitým zdrojem vlákniny) přinesla tato významná studie základní informace o vlivu konzumace ovoce a zeleniny na relativní riziko infarktu myokardu. Sledovaný vzorek 53 000 sester byl rozdělen do 4 skupin podle spotřeby zeleniny. První konzumovala v průměru méně než 1 porci ovoce a zeleniny, druhá 1-2 porce, třetí skupina 3-4 porce, a poslední, čtvrtá skupina, 5 a více porcí zeleniny za den. Jako referenční se brala první skupina, která má relativní riziko infarktu 1. Toto riziko dle studie postupně klesá a u skupiny sester, která konzumovala 5 a více porcí zeleniny denně. Relativní riziko u nich kleslo na 0,62, což je snížení o 40 %. A to i v případě, že se statisticky vyloučí další možné vlivy, jako je věk, váha, hladina cholesterolu a krevní tlak. Na základě této rozsáhlé studie tedy můžeme říci, že 5 a více porcí ovoce a zeleniny (hlavních zdrojů vlákniny) denně statisticky významně sníží pravděpodobnost prvního infarktu.
Zdroj: US nurses study; relativní riziko infarktu myokardu
Odborná literatura vláknině a jejímu vlivu na kardiovaskulární systém ne vždy věnuje dostatečný prostor. Objevuje se však stále více prací, které potvrzují její nezastupitelné místo v naší stravě, a to i s ohledem na problematiku kardiovaskulárních chorob, jež stále patří k nejčastější příčině úmrtí u nás.
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
