Zelenina v zimě? To jako vážně?

Zpět

Podzim a virózy s nalomenou imunitou k sobě bohužel patří. Letošní podzim to platí dvojnásob, protože na nás dopadají důsledky omezování sociálních kontaktů, které se projevují mimo jiné i poklesem tzv. kolektivní imunity.

Zelenina a v ní obsažená vláknina, vitamíny, minerální látky, antioxidanty a další fytonutrietny jednoznačně nahrávají tomu, abychom v konzumaci zeleniny v zimě nepolevovali, ale spíše přidali. V praxi to ale pokulhává. Chuť na studenou zeleninu klesá stejně jako teplota na teploměru, ceny naopak rostou, selský rozum i chuťové buňky křičí, že rajčata a okurky v zimě nejsou to pravé ořechové.

Jak se nevyhýbat doporučení jíst 400 g zeleniny denně ani v zimě a prospět tak svému zdraví?

1. Jezte zeleninu sezónní

Zařazujte do jídelníčku zimní druhy zeleniny stejně, jako to dělali naši předkové. Jedná se o kořenovou a cibulovou zeleninu, zelí, dýni, červenou řepu, kapustu a růžičkovou kapustu.

Zkuste naše recepty, které zahřívají už na pohled.

Hovězí s dýní z jednoho hrnce

Cizrnovo-zelné kari

Šunkofleky se zelím

2. Nebojte se mražené zeleniny, kvalita je vysoká a váš jídelníček může být pestrý celý rok

Zelenina určená k mražení se sklízí v době plné zralosti. Hned po sklizni se blanšíruje párou, aby se zničily mikrobi a enzymy způsobující její kažení. Následuje rychlé zmražení, díky kterému zůstávají chuť a nutriční hodnoty zachovány.

Mražená zelenina může být i výživnější než čerstvá, která k nám putuje celé týdny a během té doby se obsah živin mění.

Tip: Kupujte zeleninu, která je uvnitř sypká. Pokud ucítíte ztvrdlou hroudu je pravděpodobné, že zelenina nebyla skladována správně a mohla už dokonce rozmrznout.

Cizrnový salát se zelenými fazolkami a pikantní salsou

3. Ani zelenina v konzervách nebo sklenicích není nic podřadného

Do konzerv i do sklenic putuje také zelenina kvalitní a v plné zralosti. Naplněné nádoby se utěsní a zahřejí na vysokou teplotu, která zničí škodlivé bakterie a brání zkažení.

Tento proces samozřejmě zničí některé živiny – např. vitamín C a vitamíny skupiny B, ale jiné živiny jsou díky zavařování lépe využitelné. Například rajčata obsahují lykopen, antioxidant s prokazatelně příznivým účinkem, se kterým si lidské tělo poradí lépe po tepelné úpravě. Dalšími příklady jsou antioxidanty z chřestu, špenátu, kapusty nebo hub.

Kari s červenou čočkou a hráškem

4. Fermentujte

Zelenina, která projde mléčným kvašením neboli fermentací, je pro nás navíc zdrojem cenných probiotik, které zlepšují trávení a posilují imunitu. Typickými představiteli jsou naše kvašáky a kysané zelí nebo korejské kimchi.

>> Chcete se pustit do výroby domácí kvašené zeleniny? Mrkněte na jednoduchý postup! <<

Pokud je zelí (nebo jiná zelenina) sterilované, prospěšná probiotika už sice neobsahuje, ostatní benefity v podobě vlákniny, minerálních látek a antioxidantů ale zůstávají.

5. Vařte, pečte, grilujte…

V zimě se toužíme hlavně zahřát, a proto ledový salát málo koho osloví.

Servírujte si zeleninu teplou. Může být ve formě polévek nebo polévkových krémů, kaší, nákypů, teplých zeleninových salátů, pečená v troubě společně s brambory nebo kuřetem, ugrilovaná v domácím grilu…prostě jakákoliv. Hlavně ať na vašem talíři je!