Autor: STOB
Každé dítě ví, že zelenina je zdravá! A z článku k této zeleninové výzvě také každý ví, že zeleniny jíme pořád málo!
Český statistický úřad uvádí, že Češi konzumují průměrně 230 g zeleniny na osobu a den. Přitom máme sníst alespoň 400 g zeleniny denně.
Většinou není ani tak důvod ten, že by nám zelenina nechutnala. Přeci jen pestrý zeleninový sortiment a její mnohotvárné využití v kuchyni umožňuje, že si každý „to své“ najde.
Mnohdy nás spíše odrazuje její „zdlouhavá“ příprava. Nakoupit, umýt, oloupat, nakrájet... A někdy opravdu není času nazbyt. I tohle má ale řešení - mějte doma trvanlivé zásoby, které vám práci velmi usnadní.
Zelenina mražená
Lednice a mrazák je dnes samozřejmostí v každé domácnosti. Máte-li vlastní zahrádku a v sezóně přebytky, není nic jednoduššího než si zeleninu zpracovat a naporcovat do mrazáku. V případě potřeby jen vytahujete zeleninové balíčky a takové vaření je pak rychlovka.
Nemáte-li vlastní zdroje, pak se opravdu nemusíte bát si mraženou zeleninu koupit. Tato zelenina není vůbec podřadná, jak se někteří domnívají. Naopak.
Jak se mražená zelenina "vyrábí"?
Zelenina určená k mrazení se sklízí v optimálním stupni zralosti, kdy obsahuje nejvyšší podíl vitamínů a dalších protektivních látek a v této době je i nejchutnější.
Naproti tomu supermarketová zelenina čerstvá, která musí ke svému konzumentovi mnohdy putovat přes půl světa, bývá sklízena nezralá a nemusí být vždy chuťově ani nutričně optimální.
Některé druhy zeleniny se před zamrazením ještě blanšírují. Tzn. že se krátce ponoří do horké vody a následně ochladí v ledové vodě. Blanšírováním se inaktivují oxidační enzymy a předností je i přirozená likvidace četných mikroorganismů.
Zamrazování se děje rychle a za použití velmi nízkých teplot. Díky tomu se v zelenině tvoří jen velmi malé ledové krystalky, čímž se minimálně poškozuje buněčná struktura. V zelenině pak zůstává mezibuněčná i vnitrobuněčná „šťáva“, zelenina je chutná, zachovává si svou strukturu i nutriční hodnoty.
Mražená zelenina tedy není opravdu podřadná a nemusíte se bát ji do vašeho jídelníčku pravidelně zařazovat. A protože se v mrazáku jen tak nezkazí, je vždy po ruce.
Samozřejmě záleží i na kvalitě konkrétního produktu a vyplatí se sáhnout po osvědčených značkách, které si potrpí nejen na kvalitu vstupních surovin, ale zároveň dbají i na co nejšetrnější zpracování. My vám můžeme s klidným srdcem doporučit např. mraženou zeleninu od firmy Bonduelle, která vše výše uvedené splňuje.
Pokud si chcete na zelenině pochutnat, rozmrazujte ji rychle, nejlépe ve vroucí vodě či rovnou na rozpálené pánvi. Pomalým rozmrazováním na vzduchu snižujete její jakost i obsah pozitivních látek.
Co připravit z mražené zeleniny?
Téměř cokoliv! Vybrat si lze zeleninu jednodruhovou nebo i různé směsi. Zeleninu využijete jako přílohu k masu, do těstovinových jídel, zapečených brambor či rizota, hodí se skvěle na přípravu polévek či pomazánek.
Sterilovaná zelenina
Také sterilovaná zelenina může být kvalitní a může vám ušetřit plno času. I zde se používá zelenina sklizená v období své optimální zralosti a stejně jako v případě mražené zeleniny se setkáváme s tím, že jakost může být vyšší než u "čerstvé" zeleniny koupené v supermarketu a následně několik dní doma skladované.
Moderní technologie používají šetrné a spolehlivé metody sterilace s krátkým vysokoteplotním záhřevem a často se obejdou bez chemických konzervantů. Ve většině případů se tedy jedná o sterilaci teplem, tedy doma bychom to nazvali jednoduše zavařováním...:-).
V případě konzervace dochází vlivem vysoké teploty, obdobně jako u vaření, ke snížení obsahu některých cenných složek. Podstatné však je, že při šetrném zpracování velká část zůstává stále zachována, v některých případech se dokonce zvyšuje, neb zvýšenou teplotou se látky uvolňují z prekurzorů (pamatujete na naše doporučení, že rajčata či papriky je vhodné jíst i po tepelné úpravě?).
Co připravit ze sterilované zeleniny?
U sterilované zeleniny se většinou obejdete bez vaření a jídlo máte hotové opravdu během pár minut. Pokud vám například zbyla uvařená příloha z předešlého dne, tak máte během chvilky na stole rizoto či směs s těstovinami nebo bramborami. Ideálně přidejte ještě nějaký zdroj bílkovin, aby vás jídlo i zasytilo a dodalo všechny potřebné živiny.
Vyzkoušet můžete i naše nádivkové muffiny nebo třeba superrychlé "rizoto" z ovesných vloček. Možná se vám zdá využití vloček na tento způsob na první pohled zvláštní, ale výsledek rozhodně stojí za to!
Sušená zelenina
Skvělým pomocníkem je také sušená zelenina, která ušetří čas zejména při přípravě omáček a polévek. K dostání je třeba sušená na kostičky nakrájená mrkev, celer či petržel, nebo rovnou jejich směsi.
Mléčně kvašená zelenina
V poslední době zažívá boom mléčně kvašená zelenina neboli pickles. Jedná se o přírodní způsob konzervace, který ale nemá ve srovnání se sterilováním tak trvanlivý účinek. Tato zelenina má však vynikající a osvěžující chuť. Bakterie a kyselina mléčná, které kvašením vznikají, jsou příznivé pro naše trávení. Bakterie navíc produkují během kvašení některé vitamíny (např. thiamin či riboflavin). U nás je nejznámější kysané zelí a kvašené okurky. I ty můžete mít doma v zásobě.
Jak vidíte, příprava zeleniny opravdu nemusí být složitá a časově náročná :-) Inspirujte se našimi recepty zde, mnoho zajímavých receptů najdete i zde.
A jaké jsou vaše oblíbené zeleninové rychlovky?
Komentáře je možné psát až po přihlášení.