Mášo ani nevíš jak Ti rozumím, každý pejsek nám umřel starý, ale Sorbíček měl jen 6 let a já to pořád nemůžu zpracovat i když máme jiného stejně to nejde.

Mášo, to je mi moc líto. Taky mne napadlo "nikdy neříkej nikdy". Přeju, ať je brzy líp, Džíne je ve psím nebicku už dobře.

Mášo, tenhle blog mi unikl, našla jsem ho až teď. Vím, že je to pro člověka moc těžký čas.
Ale "nikdy neříkej nikdy". Člověk míní, osud občas mění. Je dobře, že jsi s kamarádčiným odchodem smířená. Některým ranám se prostě člověk v životě nevyhne. Přeji Ti co nejvíc slunečných chvilek do dalších všedních dnů.
Jo, a jsem moc ráda, že máš v plánu objevit se na pražských "Šlápotách". Třeba se pak k nám přidáš i častěji :-).

Děvčata a víte kde mi schází nejvíc ??? Na mých výšlapech, procházkách, v lese na houbách.25 let jsem všude chodila se psem ( i Džína 1 se mnou chodila ráda ) a najednou jdu sama.........manžel ten se mnou nechodí a nikdy nechodil, on tomu pohybu vůbec neholduje ( žádnému pohybu ) a posledních 12let bojuje s rakem a ještě mám na starosti maminu , ta má alzheimra a je to den ode dne horší. Tím chci říct, že i když mi moje parťačka moc chybí, tak to vnímám tak, že mám o starost míň. A to v současnosti pro mne hodně znamená. Zítra přivezeme maminu z lázní a pro mne začne každodenní kolotoč.....pořídit si nového pejska totiž neni jen radost, ale i starost a na mne toho leží víc než dost......Já si říkám, že psí etapa mého života skončila, byla dlouhá a krásná a obě dvě zůstávají v mém srdéčku a myšlenkách...

Určitě u vás měla psí ráj už na zemi, takže i když je to smutné, bude v něm plynule pokračovat v psím nebi. Prožili jsme to už dvakrát, vím, jaké je ztratit kámošku nejvěrnější.

Mášo, tohle jsem prožívala před rokem, a tak to znám a zařekla jsem se, že Bet zůstane sama . I tady na stránkách jsem už ale avízovala, že když dám Říp, přinesu si mimčo. Říp jsem dala ...
Vím, že na tyhle úvahy je zatím čas ale pes je životní styl, který člověk nerad mění a i ty se čase začneš zabývat myšlenkou ...
u pejskařů jako jsme my mají psi šťastný život a i psí kluci a holky si zaslouží psí a lidské štěstí

Mášo, Džíny je mi pochopitelně na jednu stranu líto, ale na druhou stranu jí přeju ten šťastný život, který u vás měla, a lásku, kterou jste jí do posldní chvíle věnovali.
Já vím, že teď neprožívášlehké období, ale nikdy neříkej nikdy. A i když to nebude Džína 3, třeba poskytneš nový domov pejskovi s jiným jménem a také on ti bude oplácet lásku láskou, stejně jako obě Džíny.

Děvčata, děkuji za milá slova, snažím se to brát pozitivně, ale ty první dny doma bez ní jsou fakt těžký. Ale Džína 3 určitě nebude.

Tak honem, honem Džínu 3. To bude nejlepší lék na smutnění.

Mášo, to je smutný ale horší je se dívat jak se trápí, znám to máme psa šestého v pořadí, na každého vzpomínám a hrobečky mám u zahrádky. Vždy tvrdím že jiného nechci, ale skutečnost je jiná.

Mášo, to je mi líto :-(

Par dni zpět jsem na tebe Mášo myslela. I na pejska. Je to bolavý, to tady všichni víme, drž se.

Je mi to moc líto, ale jak píší děvčata přede mnou už jí nic nebolí a užívá si v Psím Ráji, snad by ve smutku pomohl další psík v řadě.

To je mi líto, ale už jí nic netrápí. A jak píše pejska třeba bude časem Džína 3.

Mašenko, je mi to líto, vždycky to strašně bolí, drž se.... Už je jí dobře a zůstala navždy v tvém srdičku....

To je mi moc líto, byla krásná. Myslím, že až překonáš ten první nával smutku zauvažuješ o Džíně 3. Beru to podle sebe. Sárinka je můj druhý pes. Když odešla Ája za duhový most jak to jen trochu okolnosti dovolily přišla Sárinka.....

Mášo, tak to je mi moc líto :-(, no i to je život. Určitě to teď moc bolí, ale možná nový pejsek by pomohl ten smutek a prázdnotu zahnat....

18.6.2011 jsme si ji přivezli z útulku a uděli ji štastnou.Měla u nás krásný a spokojený život plný lásky. Včera odešla do psího nebe za naší Džínou 1.