Tak je to tu, opět se vracím. Ne, že bych přibírala neuvěřitelným tempem, ale čokoládka k čokoládce dělá své. A co za tím je? Nahrazování všeho čokoládou. Někdy mám pocit, že nic kolem mne nefunguje jak jsem si vysnila a je velmi těžké se s tím smířit. Je mi z toho smutno. Někdy cítím, že lidé kolem mne žijí život jaký jsem chtěla já. Vím, je to blbost, ale bohužel hlava to vidí jinak.

Ach jo. Dva běhy jsem si zde už zrušila, protože s těma tabulkama čokolády to nemělo vůbec žádný význam. V pondělí jsem si rozjela nový a řekla jsem si, že to prostě dám (teď si to tak moc nemyslím :(, ale nechávám to otevřené).

Co hraje proti:
1. jsem již nejakou dobou nachlazená a ne a ne se z toho dostat
2. tím pádem jsem hodně zavřená doma a každý den je jeden jako druhý - nudný, plný úklízení, stupidních Tv pořadů, virtuální komunikace ...
3. nehovorný upracovaný vyčerpaný manžel, momentálně taky nachlazený (a jak je známo rýmečka je nejhorší mužská nemoc, ženy pochopí)
4. sestra, která pořád něco podniká - víkend na voucher tam, večeře tam, kulečník tam, hospůdky, ... přitom je nezaměstnaná a staví s přítelem barák (hlava mi to nebere a a bych to správně pojmenovala závidím ji, ano závidím, tu akčnost v partnerství asi nejvíce)
5. už mi nejspíše na všechno dochází energie :(  a není kde brát

Co hraje pro:
1. moje úžasná dcerka - pro ni bych chtěla být krásná, pohyblivá a cítit se dobře fyzicky i psychicky

Možná se časem objeví i další, ale teď tady mne nic nenapadá, už jsem asi ukamenovaná věčnou snahou být pozitivní, plná energie - vždy to narazí na lhostejnost

Od pondělí jsem opět rozjela stepper a večerní domácí cvičení a začala zapisovat jídelníček, uvidím jak to bude dál. Zatím jsem tabulce čokolády odolala.

....