Pak nastala změna v mém životě. Pozitivní těhotenský test. Ani jsem nečekala, že by to mohlo jít tak rychlo po letech brání "super" antikoncepce.

Celé těhotenství jsem se hlídala, jedla pravidelně, abych náhodou moc nepřibrala. Začínala jsem na 70kg a těhotenství jsem ukončila pouze s 9kg nahoře. S mojí radostí jsem všechny kila nechala v nemocnici. Jelikož byl start mojí holčičky trochu komplikovaný a pro mé tělo nejspíše taky. Třetí den po porodu mi začaly šíleně otékat nohy, bylo to šílené. Nevěřila jsem, že bych mohla mít někdy tak ošklivé nohy. Nosila jsem kompresivní punčochy a časem se to upravilo. Bojovala jsem s kojením, nic neteklo. Nevzdávala jsem to a po dvou týdnech bylo vše v pořádku. Po nějakém měsíci jsem vlezla na váhu a zděsilala jsem se. Byla jsem skoro s 8kg nahoře :-( Věřila jsem, že to půjde dolů ale ne. Za půl rok kojení jsem se vyšplhala na 82kg. Smutné :-(

Od ledna jsem ukončila kojení, zrušila jsem antikoncepci. Nechci být maminka v šusťácích a sportovní bundě. Můj šatník tvoří skoro stejné nudné věci a do bývalých sexy věcí se buď nevejdu anebo se necítím dobře. 

Vytáhla jsem staré oblečení na cvičení a začala jsem cvičit. Pomalu jsem začala s jídelníčkem. Pěkně malé porce a často.

Je březen a nějaká změna? Ne :-( Váha kolísá mezi 80-82kg. Na začátku března jsem to psychicky nezvládla, obrečela jsem to. Obrátila jsem se na jednu známou s fitka s prosbou rady, co s jídelníčkem. Zděsila se. Můj denní příjem je jak pro 55kg holku a že není divu, že nehubnu. Já se zděsila z toho jaké porce budu muset jíst.

Tak začínám znovu od začátku snad z lepšího konce. Váhu jsem schovala do skříně, jím jednou tolik a cvičím 5x týdně. Snad se změna dostaví brzy. 

Doufám, že budu pro někoho, kdo je taky na mrtvém bodě, tahačem, že vzdát se nesmí i za ceny chvilkového neúspěchu.