PetuloP, já mám také problém se sacharidy. Ať se snažím, jak chci, pořád je jich moc... Navíc miluji čerstvé pečivo a vzdát se ho úplně se mi nechce. Nedokážu si představit jeden den bez křupavé bagety nebo krajíčku čerstvého chleba.

Já jsem na tom dosti podobně, taky bojuji, hlavně se sacharidy...když už se mi podaří se tak nějak přiblížit ke správným hodnotám, tak lup, sacharidů ve stravě pořád přijímám hrozně moc. Příjde mi to jako spiknutí proti mě :-) občas mám pocit, že nemůžu sníst nic, ale když už jsem se do toho dala tak chci vytrvat. Snad tomu příjmu na kloub...držím ostatním pěsti, aby se dařilo :-)

Souhlasím s tím, že pohoda a klid je nejlepším společníkem při redukci váhy, ale já právě ten klídek nějak postrádám. Jak píšete, že jste pořád bojovala se sebekoučinkem, to mám také, pořád se ne a ne dostat na správné hodnoty a všechny zelené semaforky, je fakt, že mě to dost ubíjí, ale přestat se neodvažuji...je to pro mě taková berlička, i když mi tam spousta věcí chybí a např omáčky typu, rajská atp. vůbec nevím, jak zapisovat, ale snad se váha hne směrem dolů a já začnu aspoň trošku pociťovat radost a pohodu...

Ahoj, souhlasím, že to chce klídek. Doufám, že v klidu bude, protože ve stresu "žeru". A díky tomu se vážně zhubnout nedá. Loni jsem předčasně porodila a kvůli všem těm komplikacím jsem na tom psychicky nebyla dobře a řešila to jídlem. Dcera je naštěstí v pořádku, ale mě trvalo dost dlouho, než jsem se hodila do klidu. Takže všem přeju hlavně pohodu a klid.

souhlasím, klid a pohoda jsou asi nejlepšími pomocníky v boji s kily..já se teda zatím nemůžu podívat ani do zrcadla, ale začala jsem teprve včera.. :)

Tak k Lenoře se můžu přidat, taky je mi po sladkém zle, jenže i přes to to do sebe cpu vždy pár dní. Pak vydržím ale někdo mě ke sladkému přitáhne zpět (zase výmluva co?) - dostanu bomboniéru, čokoládu atd. a neudržím se a zase jedu.

Pracuju na tom, ale jde to pomalu. Čím dál víc si uvědomuju, jak moc je to o "hlavě a myšlení".

Tak to bych potřebovala jako sůl,aby mi po sladkém bylo zle....:-)

Mišánku, uvidíš, že až budeš pravidla zdravé výživy dodržovat měsíc a víc, budeš se už cítit dobře i bez plného talíře....Já jsem předtím trpěla na hypoglykémii /proto mi taky nešlo zhubnout/, ale díky vyrovnané hladině cukru v krvi při nynějším stravování je mi výborně.. A i když se mi minulý týden stalo, že se na mně tak nějak hrnul stres ze všech stran a já jsem podlehla koláči a bonbonieře, bylo mi pak dost mizerně / jak se mi tím zase rozhodila glykemie/, ne psychicky, ale fyzicky...Motala se mi hlava, byla jsem strašně unavená a slabá o vlčím hladu ani nemluvím.. Takže jsem se zase honem rychle vrátila do lajny a teď už mně láká hřešení mnohem míň, když si představím jak by mně pak celý den bylo, než bych se zase srovnala. Teď už prostě vím, že mi sladké nedělá dobře, a na ničem jiném já neujíždím...naštěstí

já až zhubnu.. za dloooouho.. :)

:o) hele hele, v kolika kilech se nám nafotíš ty? :o)

no jasně já Vás budu všechny moc chválit jak Vám to v plavkách nebo bez moc sluší a vy budete nabuzene ( ostatně já taky :)) a všem nám to hubnutí půjde bezvadně.. lépe..

Lenoro :o))) jenže já se nejlíp cítím u talíře plnýho dobrot :o)))
Bojovnice, super, to víš že psychika pomáhá jako blázen, to je jasný :o) možná prostě stačí to otočit, nemyslet na to, že se budu cítit dobře až zhubnu, ale myslet na to, že se cítím dobře a hubutí je parádní vedlejší efekt! Gratuluju ke všem rozhodnutím včetně toho škrtu ;o)
Kalion> vtipálku :o)

Psychika je vážně všemocná-asi to prostě chce zkusit míň myslet na hubnutí a víc na to, že se chceme cítit líp a líp a líp...........

to říkám pořád... že se to ani s tím zdravým jídlem nemá přehánět... A ono je to asi i o tom pozitivním myšlení.

Pak založíme galerii a tam se budete děvčata fotiti v plavkách a já se budu kochat:)