V červenci jsem měla na okénku váhy 100. To už prostě nešlo. Bolely mě nohy, neudělala jsem dřep a když jsem se o něj pokusila, tak jsem se nezvedla. Vykonat potřebu v přírodě - zapomeň :-( , z vany jsem lezla otáčením se na všechny čtyři. Po práci jsem si unaveně lehla, nebo sedla k počítači a hrála farmářské hry. Najedla se a usnula, po probuzení jídlo, hry + televize.

V červenci jsem se rozhodla jít na žlučník. Neměla jsem téměř žádné problémy, ale 10 let slyším, že by měl jít ven. A tím jsem odstartovala svoji životní změnu. Ze strachu, že budu mít po operaci hlad, začala jsem zmenšovat porce. 6x denně po třech hodinách. Dokud jsem si nenařídila budík, jedla jsem častěji. A kila začala jít dolu. Do operace to bylo 5 kg. Pokračuji v pravidlech.

A s pomocí STOBu mě to moc baví. Místo farmaření si sem zapisuji vše, co jím, vážím si to. Dnes se mi posunula želvička, mám 92,5. Jsem spokojená. Zadala jsem si sundat za 12 týdnů 10kg. Jestli se mi to povede, bude to skvělé. Mít 84 je sice nadváha, ale hodně by se mi zdravotně ulevilo.

Koupila jsem si krokoměr. Doporučených 10 000 nezvládám. Maximálně polovinu. Těším se až si ho propojím se STOBem a také musím  začít víc chodit.

Teď mám dovolenou, mám na sebe čas a hlavně žádné stresy. To se mi to dodržují pravidla. Čas ukáže, co zvládnu.