Myslím na to celý víkend.
Tahle sobota a neděle pro mě byly překvapivě překvapivé.
Nedostala jsem se ke cvičení, dokonce ani na pořádnou procházku a vyvolalo to ve mě velmi zvláštní pocity. Chybělo mi cvičení, moje tělo se dožadovalo pohybu.
Nutí mě to zamyslet se nad závislostí.
Známe závislost na drogách, tedy na těch zakázaných, na alkoholu a cigaretách, na čokoládě, kávě, energy nápojích...a někteří z nás znají i závislost na pohybu.
Všechny závislosti začínají prvním odporným zážitkem, teda kromě čokolády, ta snad chutná všem. Nemám tedy zkušenosti se všemi drogami, ale moje první pivo bylo hnusné, kafe nic moc, energeťákům jsem dodnes nepřišla na chuť a cigareta byla odporná, první cvičení bylo vysilující a ubíjející.
Z prvního zážitku se brzy vzpamatujete a chcete zkusit, jestli je to pořád tak hrozné. Pivo ale i jiný alkohol je na podruhé o něco lepší, kafe najednou příjemně voní a cigareta nedusí, po druhém cvičení jste jako zmlácení, ale rozhodnutí jít i po třetí. Na potřetí je dokonáno, pokud si dáte třetí skleničku, kafe nebo cigaretu, je hotovo. Pokud absolvujete třetí hodinu v tělocvičně mezi ostatními zpocenými nadšenci, máte zaděláno na závislost. Vaše tělo bude vyžadovat další a další.
Další zajímavou součástí závislosti je její odstranění. U některých závislostí je to vážně těžké, u některých nám stačí síla vlastní vůle. Se závislostí na pohybu je to jiné, stačí vydržet týden, dva, není to nic těžkého, prostě se nezvednete z křesla a máte po závislosti. Pár dní bude mít vaše tělo cukání vstát a běhat, skákat, jít cvičit, ale pak to samo přejde. Žádný třes, bolesti hlavy, nevolnost nebo jiné abstinenční příznaky.
Takže zatímco si zapalujete už kolikátou poslední cigaretu, zítra si nedáte ani deci vína a všem říkáte, že nechcete k svátku čokoládu, vaše tělo si naprosto nepostřehnutelně zvyklo, že už týden necvičíte.

No není to k vzteku???
Mám za sebou ranní minutovku od BeBe a večer jdu cvičit. Téhle závislosti se nechci zbavit. A co vy?