A je to, dneska ráno proběhlo vážení a měření. Teda možná bych to mohla trochu rozvést.
Vybrala jsem si v kuchyni tu nejlepší dlaždici a umístila na ni naši váhu, zkusmo jsem na ni šlápla a nechala ji vrátit zpět, pak jsem ji vyrovnala zase na nulu, našlápla, zkontrolovala, jestli je nula stále na svém místě, zadržela dech a vstoupila...chvíle napětí. To ještě není všechno, našla jsem si na váze nejlepší polohu, protože dost záleží na tom, na které noze stojím víc a jestli mám těžiště víc vpředu nebo na patách. Ukázala mi plus mínus to samé co minulý týden, možná o půl kila méně, ale vzhledem k povaze naší váhy odmítám bazírovat na půlkile a beru jenom celá čísla. Milý Ježíšku, chtěla bych digitální váhu. Ale manžel říkal, že by musela stejně stát pořád na stejné dlaždici, no, uvidíme.
Pak přišlo na řadu přeměření, ale kde mám metr? Hledala jsem ho snad všude, několikrát jsem ho během minulého týdne brala z rukou dítěti a byla jsem přesvědčená o tom, že leží někde v pokoji, hledání mi zabralo asi půl hodiny.  Můj krejčovský metr ležel perfektně stočený zastrčený pod sedačkou. Každopádně výsledky více než uspokojivé, boky -5cm, pas -4cm, prsa beze změny! tak to potěší, jestli si chci něco zachovat ve stávající velikosti, tak jsou to právě prsa.
Když to shrnu, byl to úspěšný měsíc, 4 kila dole, obvod pasu menší než obvod prsou, jo konečně!, ale hlavně mnohem vyváženější jídelníček, pravidelný pohyb a skvělý pocit z toho všeho.
Jsem na sebe prostě pyšná, úspěch mě motivuje jít dál.