Mám ráda legraci, ráda se směju a jsem na vrcholu blaha, když se mi povede rozesmát ostatní. Mám zřejmě velmi specifický smysl pro humor. Po tátovi, máma to říkala :) Existuje jen omezený počet lidí, kteří jso schopní tento velice zvláštní typ humoru pochopit. Tak jsem se snad trochu přizpůsobila většině i když občas cítím, že moje poznámky nepadly na úrodnou půdu.
Ráda si dělám legraci i z vážných věcí a protože svoji obezitu beru jako hodně vážnou věc, můžu si ze sebe dělat hodně velkou srandu.
Dost se bojím toho, abych nezačala být ta hubnoucí nezábavná paní, která nepůjde s přáteli na pivo a nebo půjde a dá si neperlivou vodu. Ano, dávám si neperlivou vodu, ale vždycky jen k bílému vínu. Takže se snažím nevyhýbat akcím spojeným s jídlem nebo pitím alkoholu, jen se snažím to nepřehnat. A o co se hlavně snažím? Neotravovat své nehubnoucí přátele svým hubnutím. Nevyhýbám se komplimentům, naopak, ale nemluvím na každém kroku o tom, co ještě můžu sníst a co si rozhodně nedám, protože to už je moc.
Na pokec o hubnutí mám naštěstí vás!

Dnes mi volal náš rodinný kamarád a společně jsme zorganizovali akci, na kterou se chystáme už delší dobu. Budeme v sobotu péct vepřová kolena, on má bezva recept a všem nám chutná. Těším se na to, dáme si pivo a budem se bavit. Nechci být za suchara, který by řekl, ne, díky, já se snažím zhubnout. Není to každý den a já se na to můžu připravit. Sním toho o poznání méně než minule, ale budu stejně zábavná :)

A v neděli máme rodinnou oslavu, půjdu tam, dám si babiččin oběd, dortík a budu čekat, kdo si jako první všimne nějaké změny.

V průběhu hubnutí si musíme občas udělat  nějaký náročnější den, aby naše těla nezlenivěla a hlavně si to pak nesmíme vyčítat. Vždyť to není každý den.
Já budu mít druhý oslavovací den za celý měsíc, co jsem tu a už se na něj moc těším, je to vlastně výzva, sníst něco navíc, nepodlehnout tomu a pokračovat dál v režimu.

Nic se nesmí brát moc vážně a když už něco opravdu vážné je, musíme si najít způsob, jak to zlehčit, třeba i vepřovým kolenem na pivu :)