Předem bych chtěla všem poděkovat za podporu!! A pevně věřím, že dostojím svému odhodlání zhubnout i své vtipnosti i v dalších přípěvcích, ačkoliv už možná nebudou tak dlouhé.

Včera a dnes se mi podařily vmáčknout do jídelníčku ty švestkové knedlíky. Použila jsem volbu Recepty veřejné stravování a provedla křížový výslech babičky jak přesně dělá těsto, aby mi to co nejvíce sedělo. Strašně se smála, ale když mě viděla, jak si vytahuju váhu a nejen, že si vážím knedlíky, ale i máslo a tvaroh na ně, tak jí asi došlo, že je to vážné. Dnes jsem si je odvezla s sebou domů k zavařování a to jsem neměla dělat - vešlo se to všechno do krabičky od Ramy a ještě nebyla ani plná. To mi přišlo krušné (tady to chvíli nebude vůbec vtipné, spíš depresivní:-(( ). A to jsem kvůli nim málem snědla i tuňáka (brr), že mě čeká dřív nebo později vím, ale nijak zvlášť se na to netěším. Už se tu na mě smějou z police ve všech variantách, jak jsem je postupně sehnala.

Zatím jde všechno dobře, jen si nejsem úplně jistá, že to Standa přežije. Večer odkráčel do kuchyně se slovy. "Stejně budeš jen sedět u toho svého programu, sem ti to měl vypočítat já". Jenže on je zvyklý počítat krmné dávky tak, aby byly přírůstky na váze, nikoliv úbytky. Taky si nejsem úplně jistá, že by suroviny, které má jeho program k dispozici, byly vhodné - např. si nedovedu představit, jak by mi tam kombinoval vojtěšku se siláží. Ale zase by mu to rozhodně vypočítalo předpokládaný nádoj... Holt výživář, ale aspoň ví, o čem je řeč (a navíc mi pak sežral sledě).

Dneska je absolutně nechutně - proto tak depresivní zápis:-( ráno jsem si musela na pole dojet pro pár dýní na pomazánku - mimochodem, podařilo se mi snížit obsah tuku na pouhých 15% - a přišlo mi jako kdyby někdo zapoměl zavřít kohoutek nebo jako když praskne někde voda. Zatím teda instalatér nedorazil. Jediná pozitivní věc na celé akci byla, že mi Standa půjčil svoje neoprenové holínky:-)) Až půjdeme sklízet dýně na jarmark, tak se o ně asi popereme (a ten moment se blíží, fuj fuj, psa by nevyhnal).

Jinak Jarmark mně naplňuje hrůzou ještě ani nezačal a to nejen kvůli dietě. To počasí vypadá šíleně. To nám taky hrozí, že tam budeme jenom farmáři a nikdo další. Další věc je, že jsem si zkusila naplánovat skopové v pátek k večeři. Když jsem si tam dala takovou normální porci 250-300 gr masa, to je tak, co tam kluci běžně servírují, tak jsem upadla zděšením do kómatu, co mi to spočetlo. Netušila jsem, že skopové má takový obsah tuku nebo čeho, ale byl to prostě horor. Standa to sledoval z povzdálí a prohlásil ať zkusím jehněčí, že to bude určitě mladý beránek, a bude libový. Zadala jsem tedy jehněčí a ejhle bylo to ještě horší. To ho zvedlo z gauče a šel se podívat, co to je za blbost, ale bylo to tak. To nevím, co teda budu dělat s tou ovcí v mrazáku - kdybych jí rozpočítala, tak mi vyjde na celý rok a nebudu moc jíst nic jiného.

Taky jsem se tam pokusila vsunout 4 dcl vína - suchého samozřejmě - a hned jsem musela ubrat na svačinách. To opět Standu zaujalo a šel se podívat, co by to udělalo, kdybych tam dala 10 piv dvanáctek. Vyzkoušejte si to, to stojí za to:-))) A tady mám dotaz - to všechny/všichni abstinujete?? Co jsem zkoušela, tak po průměrném dni, mně jedno pivo dostane minimálně do oranžové.

No ono vůbec s plánovaním je to veliká sranda - zatím jdu na jistotu - bílý jogurt + černý chleba - black and white teda mám spojeno s úplně jinou pochutino-popitinou - cottage, rajčata (tuny rajčat, tohle je ta velmi pozitivní část života na farmě), sem tam papriku, sledě v octovém nálevu (pokus sehnat u nás uzenou makrelu vyvolal u prodavačky jen soustrastný pohled) a pak kuřecí prsa. A kuřecí prsa jsem zjistila, že zvládám udělat 150 gr na 4 gr oleje, nikdy bych to nepovažovala za možné. Syrečky - to jsem pochytila tady - a sem tam vejce. Návrhy nějakých dalších vhodných - univerzálních jídel nezeleninového typu uvítám.

Předevčírem jsem k těm kuřecím prsům přihodila v jídlokoučinku brambor a protože to byla večeře, tak abych se vešla, tak to bylo 150 gr, no tak jsem si jeden brambor přímo na poli při vybírání hodila do kapsy. Nikolka si vzala taky jeden (pak ho samozřejmě nechtěla). A když jsem je zvážila jsem zjistila, že jsou oba (každý zvlášť samozřejmě, nebyla jsem tak naivní, že bych si myslela, že mně to nechá sníst dva celé brambory) moc velké, tak jsem to přepsala, ještě mi to prošlo a uvařila jsem si jeden brambor (slovy jeden). Nakrájela jsem ho na malé kousky a s tím masem a rajčaty to nevypadalo tak špatně. Jenže ten samý názor zastával i Kryštůfek a tak se rázem problém s velikostí bramboru ukázal být zcela bezpředmětný. Jako bonus mi snížil i porci masa, tak jsem si pak v noci u zavařování mohla dát ještě dvě rajčata.

Takhle tady žiju a další zprávy po Jarmarku:-))