Spánek patří mezi základní lidské potřeby a je nejviditelnějším projevem našeho cirkadiánního rytmu. Spaním strávíme přibližně třetinu svého života. Navzdory tomu mu věnujeme podstatně méně pozornosti než naší kterékoliv jiné činnosti.

Na jedné straně se dnešní civilizovaná společnost snaží všemožně zajistit co nejkvalitnější a nejdelší vlastní budoucnost, k čemuž využívá všechny dostupné prostředky, ať už se jedná o finanční investice, ekologickou udržitelnost prostředí, nebo jiné aktivity, a na straně druhé většina lidí nepovažuje za nutné věnovat trochu svého času, natož pak prostředků, pro zlepšení kvality vlastního spánku. Přesto, že se spánek stává diskutovanějším tématem, si většina lidí stále neuvědomuje, že jeho kvalita hraje zásadní roli v lidském životě a zdraví.

Péče o kvalitní spánek je již několik desetiletí součástí medicíny. Moderní léčebné přístupy, které manipulují se spánkem a s ním ruku v ruce cirkadiánními rytmy, se poprvé objevily v 60. letech minulého století. Mezi základní metody léčebné synchronizace cirkadiánních rytmů patří léčba světlem (fototerapie) a farmakoterapie (např. podávání melatoninu), a jako podpůrné metody se uplatňují také úprava spánkové hygieny či spánková restrikce. Tyto podpůrné metody jsou velmi důležité nejen pro pacienty trpící poruchami cirkadiánních rytmů nebo spánku, ale také pro jedince, kteří zatím nemají závažné problémy se spánkem a přejí si jim předcházet.

Spánková hygiena

Spánková hygiena je soubor doporučení a pravidel, která mohou přispívat k dobrému spánku a doporučují se každému, kdo chce žít zdravý a aktivní život. Hlavním pilířem spánkové hygieny je pravidelný režim. Pravidelně jíst, uléhat i vstávat jak během pracovního týdne, tak i během víkendu – tyto zdánlivé maličkosti významně sladí naše vnitřní rytmy a dopomohou ke kvalitnějšímu a osvěžujícímu spánku i plné bdělosti během dne. V praxi velmi oblíbené víkendové dospávání nebývá ideálním řešením pro synchronizaci našich rytmů a odborníci jej nedoporučují. Další zásady pro dobrou spánkovou hygienu zahrnují např. dostatek pobytu na denním světle, častý pohyb, optimalizaci stravovacích návyků (člověk by neměl chodit spát přejedený ani hladový), vyhýbání se konzumaci stimulujících látek (káva, cigarety apod.) a alkoholu, či vhodnou úpravu místa pro spánek (zejm. dobré zatemnění).

V následujícím seriálu několika blogů se budu věnovat těm nejdůležitějším bodům, jejichž úpravou můžete z pohodlí domova zásadně zlepšit svůj zdravotní stav a cítit se opravdu dobře!

Zajímá Vás, jak jsem se k tématu spánku dostala?

Vystudovala jsem antropologii na filozofické (ČZU) a poté přírodovědecké fakultě (UK). V posledních letech se zaměřuji právě na antropologii spánku a cirkadiánních rytmů. Pracuji v Národním ústavu duševního zdraví, kde se věnuji výzkumu spánku, chronotypů a vývoji nových metod pro klinickou praxi. Mimo jiné se zabývám i souvislostmi spánku s nadváhou a obezitou.

Zdravý spánek považuji za jednu z nejdůležitějších podmínek zdravého života, a proto se vám budu snažit předat zajímavé informace a důležité rady i zde na STOBklubu. Osobně se budeme moci setkat i na Dni zdraví v Praze 22. 10., kde Vám ráda zodpovím Vaše dotazy.

A jak jste na tom se spánkem Vy? Dbáte na jeho kvalitu, nebo ho odsouváte až na druhou kolej? Pokud spadáte do druhé skupiny, je nejvyšší čas to změnit!