Datum registrace: 25. 04. 2011
Hisshi
Získané body
Počítadlo pohybu
| Můj pohyb | |
|---|---|
| Chůze: | 0 km |
| Kolo: | 0 km |
| Cvičení: | 0 h 0 min |
| Všichni uživatelé | |
| Chůze: | 137208.18 km |
| Kolo: | 66668.00 km |
| Cvičení: | 5714 h 35 min |
Hisshi
Jak psát blog?Jak zastavit "záchvat přežírání"?
08. 06. 2011
Dobrý večer,
v minulém blogu jsem si přečetla o Vašich motivacích. Tentokrát budu opět chtít vidět Vaše názory, tipy, rady, napište sem opravdu cokoliv Vás napadne.
V poslední době jsem usoudila, že budu potřebovat radu od někoho zkušeného. Mám totiž velký problém, který snad zná nejedna/en z Vás.
Jde o jisté situace, které jsou v psychokoučinku popsané slovy:
"Zvládám situace, kdy mě jídlo navíc vede k následné nadměrné konzumaci."
Jen škoda, že nikde nepíší jak tento problém překonat...
Můžete si to představit. Je normální den a já se opět snažím jíst podle nějakých zásad. Vše se mi vede, dokud nepřijdu domů. V záchvatu stresu nebo nudy si dám něco navíc. Bohužel, jedním přestupkem to nekončí. Je to, jakoby se spustil nějaký "spínač" a já začnu jíst jednu červenou potravinu za druhou a se slovy "vždyť už je to jedno" se dopouštím největších hříchů, kterých potom lituji hlavně další den při vážení. Už několikrát jsem se snažila zastavit, ale většina metod pokaždé selhala. A co Vy? Máte nebo měli jste podobný problém? A jak jste ho překonali? Je to jenom o síle vůle?
Předem děkuji za vaše odpovědi! :)
v minulém blogu jsem si přečetla o Vašich motivacích. Tentokrát budu opět chtít vidět Vaše názory, tipy, rady, napište sem opravdu cokoliv Vás napadne.
V poslední době jsem usoudila, že budu potřebovat radu od někoho zkušeného. Mám totiž velký problém, který snad zná nejedna/en z Vás.
Jde o jisté situace, které jsou v psychokoučinku popsané slovy:
"Zvládám situace, kdy mě jídlo navíc vede k následné nadměrné konzumaci."
Jen škoda, že nikde nepíší jak tento problém překonat...
Můžete si to představit. Je normální den a já se opět snažím jíst podle nějakých zásad. Vše se mi vede, dokud nepřijdu domů. V záchvatu stresu nebo nudy si dám něco navíc. Bohužel, jedním přestupkem to nekončí. Je to, jakoby se spustil nějaký "spínač" a já začnu jíst jednu červenou potravinu za druhou a se slovy "vždyť už je to jedno" se dopouštím největších hříchů, kterých potom lituji hlavně další den při vážení. Už několikrát jsem se snažila zastavit, ale většina metod pokaždé selhala. A co Vy? Máte nebo měli jste podobný problém? A jak jste ho překonali? Je to jenom o síle vůle?
Předem děkuji za vaše odpovědi! :)
Hodnocení (10 hlasů):
Sdílet:
Komentáře je možné psát až po přihlášení.
20. 06. 2011 15:05
dreana
Ahojky, ja doporučuju jediný systém, který tak držím, vubec takové potraviny nekupovat :)
20. 06. 2011 14:31
Hishi: Otvor si prosím profil pre priateľov: Moje Informace-Upravit-Práva prohlížet profil-Přátelé
Dík
Dík
20. 06. 2011 14:31
Taky jsem měla ten problém, jako mnozí z nás tady na webu. Podle mne k překonání nestačí jeden faktor (aspoň u mne ne): musíš zapojit veškerou vůli, co máš + pravidelně a přiměřeně jíst a pít + dát tělu šanci si zvyknout a přizpůsobit + připravit si vhodné podmínky, tzn. nemít doma žádné "zbytečné" potraviny, vyhýbat se pokušení apod. To znamená, že třeba občas podlehneš, ale nesmíš si dovolit říct "vždyť už je to jedno". U mne pak hodně zafungovala pozitivní motivace - jakmile jsem shodila první viditelná kila, už se mi nechtělo je nabírat zpátky nějakým zbytečným přejídáním. Ale rozumím ti, tolik ti rozumím...
20. 06. 2011 14:24
těžko říct, já ten problém fakt nemám. Jestli někdy sním víc, tak ve společnosti - když jsem sama, tak se do jídla musím nutit, ale s někým, když sedím a povídám, to bych jedla furt. Ale protože jen tak sedím a povídám si strašně málo kdy, tak to vůbec nemusím řešit.
asi bych zkusila zásadu, že jíst se má hezky. Takže věc nesežeru jen tak, ale naservíruju si ji na talíř. K tomu ubrousek. Musí být čistý stůl a nejlépe i uklizená kuchyň, abych si to vychutnala v pěkném prostředí. No a než to všechno uděláš, tak už je čas spát :D
asi bych zkusila zásadu, že jíst se má hezky. Takže věc nesežeru jen tak, ale naservíruju si ji na talíř. K tomu ubrousek. Musí být čistý stůl a nejlépe i uklizená kuchyň, abych si to vychutnala v pěkném prostředí. No a než to všechno uděláš, tak už je čas spát :D
09. 06. 2011 17:06
Ahoj všichni, jsem tu nová a když čtu tyhle příspěvky jako by to bylo o mě. Snažím se jíst pravidelně a málo, je to boj, ale docela se mi daří. Ale to přecpávání se mi pořád stává. A vždycky sladký! A taky vůbec nevím co s tím. A jak se tak snažím se tomu bránit jsem akorát pěkně nervózní a vzteklá.
09. 06. 2011 14:19
zrovna dnes jsem se probudila s nafouklým břichem po včerejší vyžíračce :) začíná to tím, že ! dám si jen jednu kostičku...no dobře tak dvě...šup a celá Ritter Sport je fuč (asi 16 kostiček). Ke konci už mi to snad ani nechutná, ale co že? Nutno dodat že po práci se učím na státnice a prostě vymýšlím hovadiny, jak se odpoutat od učení...jídlem. Protože když se najím, mám krev nahromaděnou v břiše a ne v mozku a logicky se tedy alespoň půl hodiny nemůžu učit. To, že následuje zdravý salátek s tuňákem (pro lepší pocit) a zajídám ho gumovými bombony už snad nebudu ani zmiňovat...prostě MOR
09. 06. 2011 13:20
Myslím, že by všichni "přežírači" měli zkusit Slow Food, nebo zajít na Prague Food Festival, nebo akce podobného typu. Aby znovu obnovili a zlepšili svůj vztah k jídlu, aby objevili ty skvělé chutě a kombinace a měli z jídla radost :)
09. 06. 2011 13:09
jinak psychložka z Diety říkala, že k překonání zlozvyku stačí překonávat ho 21 dní, myslím, že u tohodle je to mnohem delší boj. Sice už mi brambrůrky nechutnají, jsou moc slané,moc kořeněné, tatarka je najednou kyselá a hnusná, mastné mi zvedá žaludek, ale čokoláda mi stále chutná :D :D
09. 06. 2011 13:07
souhlas rechovot ;) Odvést pozornost je nejlepší - jdi ven, do vany nebo někam daleko od pokušení ;)
09. 06. 2011 13:02
Taky mám k přejídání tendenci. Teda MĚLA jsem. Čela jsem nejrůznější rady, ale každý si asi musí najít svou cestu z přejídacího kolotoče. Přejídáš se denně?Protože někdy má člověk prostě potřebu se přejíst a zalepit tím něco co mu chybí.
Takže se klidně přejez jestli ti to pomůže. Uspokojení z přejezení je pouze chvilkové, ale plné břicho, únava, nechuť nic dělat s plným žaludkem, zatemněné myšlení jídlem a kila nahoru se drží hodně hodně dlouho.
Takže se klidně přejez jestli ti to pomůže. Uspokojení z přejezení je pouze chvilkové, ale plné břicho, únava, nechuť nic dělat s plným žaludkem, zatemněné myšlení jídlem a kila nahoru se drží hodně hodně dlouho.
09. 06. 2011 12:28
u mne pomáhá jít do sprchy a krémovat se...nebo sednout na rotoped....nebo si udělat kafe:-) ... nebo vypadnout ven se psem...prostě od chutí odvést pozornost jinam
09. 06. 2011 10:47
hlavně nechodit do krámu hladoví .. to je peklo... Já například chodím po práci cvičit a večeře mě čeká až doma o pár hodin později...jdu už malátná domů...hladová... a raději si něco malého koupím cestou, protože než dojedu do Benešova z PRahy,tak jsem tak hladová, že bych krom plánované véči zbouchala ještě další fujky navíc
09. 06. 2011 10:44
Stejný problém všude :(
U mne zabírá hlavně aktivita. Ale klidně si napřed dám kousek čokolády. Žravost u mě zastavuje právě nějaká ta drobná sladkost a hodně teplých tekutin (ovocné čaje) a pak vyrazím za sportem (třeba).
Největší průšvih je, když vyhládnu. To se pak opravdu těěěěěžko brzdím. Pokud jím a piju pravidelně, je to dobré.
U mne zabírá hlavně aktivita. Ale klidně si napřed dám kousek čokolády. Žravost u mě zastavuje právě nějaká ta drobná sladkost a hodně teplých tekutin (ovocné čaje) a pak vyrazím za sportem (třeba).
Největší průšvih je, když vyhládnu. To se pak opravdu těěěěěžko brzdím. Pokud jím a piju pravidelně, je to dobré.
09. 06. 2011 10:12
já jsem na tom ůplně stejně, chytají mě stejné záchvaty, děkuju všem holkám za komentáře:-)
09. 06. 2011 10:07
Já teda přesně obráceně. Přijdu domů (cca o půl pátý) a hned mám svačinu, která je naplánovaná, takže nemám důvod jíst něco jinýho a po svačině už jsem najedená. Svačinu a večeři jsem si teda rozdělila na 2 skoro rovnoměrné porce, takže moje svačina není 10%, ale 20.
09. 06. 2011 09:29
Ještě jedna rada. Přijdu domů ve 4 hodiny, ale posunula jsem si jídlo až na 5 hodin. Prostě dřív nic, až v těch 5 a to co můžu jíst. Taky to hodně pomohlo. V ty 4, jak přijdu, začnu uklízet, umývat nádobí, nebo jsem vyběhla se psem.
09. 06. 2011 09:23
tyhle stavy jsem mívala, když jsem trpěla bulimíí--- 4 roky... a to by nejeden člověk zíral, co takoví lidé dokážou do sebe narvat..toho množství... vyléčila jsem se z toho, ale toto se mi občs stane.. včera jsem sprdla celou studentskou pečeť. Nevychutnala, ale vyloženě zládovala.... mám i ten problém, že v noci vstanu, jdu na záchod a bez pocitu hladu, bez pocitu chuti, jdu něco zbodnout... něco ?? .. hodně jídla.. a pak si v klidu jdu lehnout a pokračovat ve spaní -- a taktéž nevím, co s tím... ale logické vysvětlení asi je, že ošizuji jídlo přes den.. a ono si o něj tělo řekne večer, když si nastaví autoodpočinek :(( a to přes den nemám hlad. Holka... rozumím naprosto ve všem a držím pěsti..
09. 06. 2011 09:14
Me se tohle nastesti tedka nestava.Jak jim pekne pravidelne, telo nesili a nekrici o jidlo. Ale znam to, mivala jsem to predtim. Behem dne jsem se krasne drzela malych porci a vecer pak prisla domu a dojedla se. Melo by to vymizet casem,az si telo navykne na rezim.
09. 06. 2011 08:53
Mě pomáhá vrhnout se na jakoukoliv činnost která mě baví ( nepomá úklid , to mám za trest ) , prostě něčím naplno zaměstnat hlavu i tělo , no a taky pít. A když už chroupat, tak spíš zeleninu nebo oříšky. Tak hlavu vzhůru a pevnou vůli.
09. 06. 2011 08:32
Já když mě přepadnou chutě, tak se snažím pít. Hodněkrát se mi stalo, že tělo si říkalo o vodu. A spravilo se to. TAky mi pomáhá si hnedka po plánovaném jídle vyčistit zuby, když mám čisto v hubě, tak se mi nic jíst už nechce....:-)))
09. 06. 2011 08:32
Nooo ono se to strašně lehce radí tomu, kdo tohle nezažil... Je to závislost jako každá jiná a to "Vždyť už je to jedno" naprosto spolehlivě funguje...
Takže vím dobře, o čem mluvíš. Kdysi jsem to řešila tak, že jsem se narvala až po hrtan a pak to všecko šla pěkně vyhodit prstem do krku..
JEDINÉ řešení je, udělat při příchodu domů něco jiného, než jít k ledničce. Mít v puse žvýkačku, uvařit okamžitě1/2l horkého čaje ( řádně oslazeného umělým sladidlem) a něco začít dělat, třeba hned vysávat nebo jít do sprchy, nebo si aspoň vyčistit zuby... Tělo si navykne, znám to z vlastní zkušenosti. Je to boj ! ale vyhrát jde...
Takže vím dobře, o čem mluvíš. Kdysi jsem to řešila tak, že jsem se narvala až po hrtan a pak to všecko šla pěkně vyhodit prstem do krku..
JEDINÉ řešení je, udělat při příchodu domů něco jiného, než jít k ledničce. Mít v puse žvýkačku, uvařit okamžitě1/2l horkého čaje ( řádně oslazeného umělým sladidlem) a něco začít dělat, třeba hned vysávat nebo jít do sprchy, nebo si aspoň vyčistit zuby... Tělo si navykne, znám to z vlastní zkušenosti. Je to boj ! ale vyhrát jde...
09. 06. 2011 08:25
Připadá mi zvláštní myšlenka "Vždyť už je to jedno" - na mě je tedy moc katastrofická, protože je přece velký rozdíl, když sním jeden kousek něčeho navíc, než pět - tělo se přece jinak vyrovná s tím, když do něj šoupnu 500 kJ navíc, to můžu ještě zachránit podvečerní procházkou, nebo 2500 kJ, to už ten den asi ničím nespasím, ne? ;) Takže to není jen o vůli - stačí si uvědomit, že to jedno není... vše má nějaké důsledky a některé se dají ještě napravit, některé už hůř, a některé bohužel vůbec: jako například kdyby ses vykašlala na sebekoučink, protože míváš tyhle stavy, a místo toho, aby ses s nimi pokusila něco udělat, jsi zahodila báječnou příležitost naučit se jíst a žít jinak! Držím palce - i na nohách! :-)
09. 06. 2011 08:00
Jéééé já se poznávám. Dělá mi to úplně stejně. Jakmile přijdu domů, tak bych vybílila ledničku. A zastavit to nejde. Ale když jsem měla špatné jaterní testy, tak mě vůbec nenapadlo jíst něco, co nesmím. Asi se to opravdu musí přepnout v hlavě. Zhubla jsem kvůli játrům, pak jsem zase začala nabírat, tak jsem najela na sebekoučink a zhubla jsem bez hladu a tak nějak v klidu. A teď jsem zase trochu přibrala, ale já jí to nedám, už zase najíždím a žádné vyžírání se provozovat nebude.
08. 06. 2011 23:42
Myslím si také, že je to o vůli a motivaci. Když má člověk silnou motivaci, zapojí i vůle. Zkus se nad tím zamyslet. Jinak, krátkodobé úlety má většina z nás. Já to řeším obvykle tím, že jdu ven, nebo začnu něco dělat, tím získám čas a "vzpamatuji se".
08. 06. 2011 21:46
Ano, je to o vůli a taky o motivaci. Co tě přinutilo hubnout. Zamyslet se nad tím.
Jestli si tu chvíli, kdy najednou začneš jíst navíc uvědomuješ a víš, že teď děláš něco špatnýho, zkus se naučit dělat zástupnou činnost. Jakmile zpozoruješ, že baštíš nesmysly, vypadni ven, vyluxuj, vysprchuj se, prostě odveď pozornost od toho jídla.
A pravda je, co říká Irenka, že to může být i špatným rozložením jídla během dne.
Já chutě ze začátku měla, ale jediné co zabralo bylo říct si, "když vždycky ujedu, tak to nikdy nedokážu a nechci začínat pořád znova". Takže jsem prostě fakt až sebemrskačsky trpěla a vyplatilo se mi to. ;-)
Tak držím palečky!
Jestli si tu chvíli, kdy najednou začneš jíst navíc uvědomuješ a víš, že teď děláš něco špatnýho, zkus se naučit dělat zástupnou činnost. Jakmile zpozoruješ, že baštíš nesmysly, vypadni ven, vyluxuj, vysprchuj se, prostě odveď pozornost od toho jídla.
A pravda je, co říká Irenka, že to může být i špatným rozložením jídla během dne.
Já chutě ze začátku měla, ale jediné co zabralo bylo říct si, "když vždycky ujedu, tak to nikdy nedokážu a nechci začínat pořád znova". Takže jsem prostě fakt až sebemrskačsky trpěla a vyplatilo se mi to. ;-)
Tak držím palečky!
08. 06. 2011 21:37
Máš nastavený dostatečný příjem? Nemáš v průběhu dne třeba hlad?
Na mě přichází tyto stavy, když mám špatnou (malou) snídani: moc se nenajím a už se to pak veze celý den. Zkus si navýšit snídani, třeba to zabere.
Na mě přichází tyto stavy, když mám špatnou (malou) snídani: moc se nenajím a už se to pak veze celý den. Zkus si navýšit snídani, třeba to zabere.
08. 06. 2011 21:03
Ano, je to o síle vůle. Musíte být pevně rozhodnutá dodržovat doporučené zásady a první 3 měsíce se od nich neodchylovat. Jednou ujet se odpouští, ale důležité je včas se vzpamatovat. Nejíme do přecpání, ale tak, abychom neměli hlad.
Žádáte-li o rady, poodkryjte svůj profil.
Žádáte-li o rady, poodkryjte svůj profil.
Hisshi
Aktuality
Kvíz o ceny
Ankety
Jaké nové recepty byste chtěli na STOBklubu?
