Bydlím v jednom z mniha pražských paneláků a znalí tohoto typu bydlení vědí, že jeden vchod panelového domu je v podstaě  co do počtu bytů a jejich obyvatel malá či větší vennice a ten náš panelák není v tomto směru žádnou vyjímkou. Na pařě jsou tři byty, v tom jednom bydlí moje skvělá kamarádka , která je také sama a tak si vzájemně a naprosto samozřejmě pomáháme. 

V tom druhém bytě bydlí mladá ukrajinská rodina. S Hankou máme takový zvyk, že si občas necháváme jedna druhé něco na klice dveří ( i  když máme jedna od druhé klíče od bytu). Je to dáno tím, že se svými aktivitami občas míjíme. (ona babičkuje, já pejskařím)

A tak, když dnes přinesl Břeťa taštičku, napsala jsem Hance jen SMS: Hani to Ty? Díky. Ona ale dárcem taštičky nebyla a po chvíli mi volala, že našla na své klice taštičku. Nebylo těžké si podle obsahu obou taštiček domyslet, že dárci jsou naši sousedi. Patrně přišli na náš systém drobných pozorností a rozhodli se připojit.

Daly jsme s Hankou do taštičky malou keramickou misku, pár Kinder vajíček a dvě dětské svíčky a poděkování za dárek. Taštičku jsme jak jinak pověsily na kliku našich sousedů s vědomím, že na ty dveře, pokud budeme potřebovat můžeme zazvonit, protože zam nebydlí ti od vedle ale sousedi