V mém životě nikdy nebylo místo zabývat se zdravým stravováním. Vždy jsem sportovala a tak nějak jsem váhu neřešila. V roce 2020 nastal velký zlom v životě všech mých blízkých, a to boj s rakovinou mamky. Vše šlo stranou pohyb, práce, a já se soustředila na pomoc mamce, z počátku se vše dařilo, operace dopadla dobře, mamka se zotavila. Za pár měsíců znovu, bohužel chemoterapie napáchala v jejím těle více škod než užitku, kdy jsem se posledních pár měsíců o ní starala. Nakonec boj prohrála, ale doma s námi, s láskou a péčí, kterou jsme jí mohli dát. Pak nastalo to prázdno v mysli, v těle, jakoby část mě vůbec nebyla, odešla. Ještě 5 měsíců jsem nebyla schopná nic dělat, pořád jsem byla unavená, Do práce jsem chodila s nechutí a kila šla nahoru. Jediným mým parťákem byl můj frbul Django, který mě donutil jít s ním ven.

Vánoce 2022, byť první bez mamky mě nakonec nakoply. Jako rodina jsme jeli mimo domov na hory a já si tam uvědomila, že musím jít dál a pečovat o sebe. Nekašlat na sebe, protože tu musím být ještě pro tátu. A věděla jsem, že chci najít znovu energii a chuť dělat spoustu věcí, co mě dříve bavily. Začala jsem vnímat, že moje maminka je moji součástí a část z ní, její odhodlání, živelnost a nevzdávat se, zůstaly i ve mně. Uvědomila jsem si, že to co jsem na ní obdivovala je i mojí součástí.

Podívala jsem se pravdě do očí a váha ukazovala 85 kg, i když jsem si mnoho let udržovala 70 až 72 kg. Tak jsem přemýšlela, co teď. Projížděla jsem různé blogy, stránky, až jsem narazila na STOB. Koncepce kurzu byla pro mě lákavá, naučit se pracovat s potravinami, sestavovat si jídelníček z toho, co člověka má rád. Žádné předem stanovené jídelníčky, a to byla výzva, alchymie s jídlem. Dokážu to?

První krok přihlášení do kurzu a tak vlastě začala moje cesta se STOBem.