Včera jsem byla jak šílená. Musím se s Vámi o to podělit, protože se za to tak trochu stydím, ale přesto si říkám, že si to nesmím vyčítat. K věci...V sedm večer, už po večeři, jsem až neuvěřitelně bažila, trpěla jsem tzv. cravingem, po chuti čokolády. Doma jsme ale žádnou neměli a tak jsem si ze dvou lžic kakaa na vaření, dvou lžiček cukru a trochy mléka, udělala čokoládu vlastní. Rendlík jsem následně postavila do sněhové kupole na balkóně a za pár minut chlazení jsem byla u cíle. Těch pár lžiček mě vrátilo do klidu a já jsem se uchýlila zpět do své, nefanatické, povahy. Na jednu stranu si říkám, že jsem to mohla vydržet, na druhou stranu to mohlo ale dopadnout mnohem hůř - v případě, že by ta čokoláda doma byla, určitě bych ji spořádala celou. Pokud ten stav nastane někdy příště, určitě se to pokusím vyřešit jinak. 
Jak jste na tom Vy, také máte sem tam takové nezvladatelné chutě a jak je řešíte?