Tak všechno nejlepší do nového roku, ať se nám všem daří a sme hlavně zdraví, svěží a na pohodu že :) Žiju... Je leden...to sem si přála už od půlky prosince. Bylo to divoké se k tomu lednu propracovat :-O. Jedenáctého prosince sme zakončily náš kurzík na Národní jak jinak než skvělým cvičením s Katkou - tentokráte jsme měly nově zařazenou Tabatu :) ...byl to mazec, ale zvládly sme to všechny...z reproduktorů na nás rozverně pískal a počítal nám cviky jistý přidrzlý Svahilec, jehož znalost angličtiny nebyla vůbec oslnivá, protože rozeznat jeho slovo rest vs. slovo last bylo takřka nemožné :D Ale... kolektivně jsme s holkama rozjely cvičící vizualizaci, že cvičíme na pláži, že chlapec je hezky rostlý a bronzově opálený, nosí nám ručníky, koktejly, opalovací krém, není tak otravný a je na nás naopak  milý :D takže to nám pomohlo zvládnout s nadhledem celé cvičení a po něm nastala naše oblíbená radostná endorfinová chvilka :D po které sme celý kurz stylově zakončily pohoštěním z námi připravených a donesených jídel a bylo to fajn si pokecat nejen o zdravých receptech.. Janča Mouchová nám dokonce na mobilu konečně ukázala svá fota před redukcí na které jsem čekala celý kurz :) pevně věřím, že to nebyla práce fotoshopu :D a beru si Janču k srdci jako svou velkou motivaci do budoucna. 
No a teď jen okrajově, co se týče svátků. Ano. Bylo to bohužel zvěrstvo, které sem fakt ani neplánovala. Nejdřív jsem se celkem držela, ale pak sme odjely na 5 dní k tchýni a tam se to poněkud zvrtlo. Výsledek je bohužel takový, že moje ubohá želvička nabrala takovou zpátečku, že teď chuděra visí za přední nohy z útesu a zadní má v luftě...já doufám, že tam pro mě ještě chvilku zvládne balancovat, jen co chytím ten správný lednový redukční dech. Ano.Bohužel teď vážím úplně nejvíc, co sem kdy vážívala :_-( ale fakt se nechci vzdát. Protože už vím, jak do toho a vím, že když člověk chce, tak to prostě jde - i se cvičením! Nevzdám se. Musí to jít. Jen potředbuji zas malé nakopnutí a lhala bych, kdybych tvrdila, že mi naše středeční kolektivní lekce nechybí. Chybí...a moc. 
V pondělí jsem našla v mailu zprávu přímo od Ivy Málkové, že příští čtvrtek se chystá pořad "Máte slovo" na téma hubnutí a jestli bych nechtěla dorazit do studia podpořit STOB. No jasně  že chtěla!!! Jenže...odepsala jsem jí, že momentálně bohužel nejsem ve váhovém stavu prezentovat své "redukční úspěchy" národu vyprávěním přímo do kamery, ale že moc ráda usednu v publiku, jako divák a podporovatel STOBu. Paní Málková mi odepsala, že přeposlala mé iniciály televizní produkční a že ta se mi v případě, že mě vyberou, ozve. Tak čekám. A paní produkční stále nevolá. Sem trpělivá, do čtvrtka času dost. No a když se neozve, tak to samozřejmě pochopím, skouknu to v TV live doma na gauči (nejlépe bez jakýchkoliv plánovaných vybočení ;)) a pokusím se redukčně fičet dál.
Na poslední lekci na Národce jsme se také s děvčaty dohodly, že v únoru si dáme srazík, alias takový kontrolní váhový meeting...takže do té doby už počítám budu zas redukčně vesele svištět ;) ... no a abych nezapomněla, k mému velkému dojetí, mne milé spolubojovnice ustanovily předsedkyní našeho oddílu ZSRO "Zřejmě slušnej redukční oddíl" takže doufám, že jejich důvěru ve mě vloženou nezklamu :)!
Dám vědět, jak to vedu dál milý deníčku, drž mi palce, Tvá Léňa ;)