Navštívit ostrov Lesbos byl vždy můj sen. Ten jsem si letos na přelomu července a srpna splnila. Ostrov je krásný, plný olivovníků a pinií. Bydleli jsme ve studiích v letovisku Anaxos. Město Petra je asi 3km od Anaxosu.
Petra je malé městečko se spoustou křivolakých uliček s obchůdky a tavernami jak se na Řecko sluší. Nad Petrou se tyčí na obrovské skále starý klášter  ze 14.století zasvěcený Panně Marií. Je snadno dosažitelný překonáním 140 schodů různě vysokých. Poprvé jsme tam vystoupali dá se říci z turistické povinnosti. Uchvátil mně krásou ikonostasu, uhrančivými pohledy svatých ze starých byzantských ikon a vůbec celou atmosférou.
Příští den byla neděle a předem jsme si řekli, že ke klášteru nepolezeme. Ale uslyšeli jsme hlas popa, ktreý zněl z reproduktoru. Zvědavost nám nedala a vystoupali jsme tam opět. Kromě množství turistů, v prostorách kláštera pobíhalo mnoho Řeků svátečně oblečených, každý měl v ruce tenounkou  bílou svíčku ozdobenou bílou průhlednou mašličkou. Mysleli jsme si, že uvidíme svatbu, Mýlili jsme se, byly to křtiny.
Chlapeček ve věku asi 8 měsíců byl oblečen pouze do pampersek, byl včer a bylo vedro. Plakal. Pop přivítal rodiče, kmotry a hosty. Modlil se, rychle, protože chlapec plakal. Poté za stálého drmolení motlitby pop a rodiče došli k nádherné tepané asi mosazné křtielnici. Chlapce do ní třikrát celého ponořil. Hoch se uklidnil. Pak ho zabalili do slavnostní obháčkované pleny a oblékli ho. Pampersy. dlouhé světlounce zelené lesklé kalhoty, košile s tvrdým límcem, vestu a sako a na bílý čepeček dali čepičku ze stejného materiálu.
Všicni hosté křičeli, pobíhali sem a tam, ale nakonec vše dobře dopadlo. Obdivovala jsem zejména babičky ve věku 80 a výše, které těch 140 schodů obětavě vystoupaly .
Byl to úžasný zážitek.