Minulý týden jsem ukončila svůj neúspěšný cyklus. Šidila jsem zapisování, nevážila jsem si jídlo. nechala se dobrovolně uhnat mlsnou s chutí na sladké. Dopřávala jsem so rýže, špaget, brambor. Jedla jsem dostatek zeleniny, pohyb byl také docela v normě. Krásné počasí přálo dlouhým procházkám s hůlkami. A váha si pomalu a jistě nabrala směr velmi nesprávným směrem. Chtěla jsem začít nový cyklus od 1. 11., ale chci svou váhu dostat znovu po kontrolu.
 
Někteří mi říkají, že to už nemám zapotřebí, v mém věku, že to odnesou nervy apodobné řeči.
 
Jen já vím, že to zapotřebí mám. Moje koleno je mi za nižší hmotnost vděčno. Já si na svou bolest vzpomenu vždy, kdy mou dvouletou vnučku na procházce bolí nožičky a chce se aspoň chvilku nést. Vyjít do pátého patra i s nákupem je pro mně hračka. Na dovolené se souborem v Chorvatsku jsem protančila téměř celou noc, ráno byla fit a s chutí si to mazala k moři na ranní koupel. Vycházet slunce nad horským masivem Biokovo je věc úžasná.
Také postupně obnovuji šatník, protože staré věci jsou mi opravdu velké.

Tak mi milé kamarádky i kamarádi držte palce, já se snažit budu, protože chci.