Taky by se tenhle zápis mohl jmenovat: "Skoro všechny zelené a poznatky číslo tři a čtyři"
Včera (tedy ve čtvrtek) jsem neudržela v zeleném semaforek SAFA a hluboce v červených číslech byl i energetický výdej. (Ráda bych ale viděla někoho, kdo měl ve včerejších sedmatřicítkách vůli se hýbat, já byla v rozpáleném městě ráda, že jsem zvládla vyžehlit.) A nové poznatky?

Po včerejších dvou tedy poznatek tři: Loni jsem měla docela velký problém vejít se do vypočteného denního energetického příjmu. Letos jsem si do profilu při zahajování cyklu uvedla vznosně "jednou týdně cvičím". S plným vědomím poklesku, že zrovna pro tenhle týden je to trochu lež. Aerobic klub má do neděle zavřeno, takže "cvičím" jen to, co nachodím po městě nebo se protáhnu doma. Energetický příjem touto maličkostí oproti loňsku trochu narostl, ale stejně mě překvapilo, že na to, jak šíleně jsem loni bojovala s tím se do vyměřené dávky vejít, letos se mi zdá, že jsem všude pořád pod limitem. Snídani, dopolední svačinu a oběd si připravuju i zapisuju už den předem, a když jsem včera (tedy ve čtvrtek) vymýšlela odpolení svačinu, pohodlně se mi vešel slazený smetanový farmářský jogurt nebo miska mléka s pořádnou kopicí pražených sladkých müsli a i bez omezování večeře jsem měla všechna čísla pořád zelená.

Pokud jsem právě demoralizovala spoustu místních spolubojovníků, kteří vzteky vyhazují počítače oknem, co že to sem vlezlo, že se to i v hubnoucím cyklu může cpát čím chce, buďte v klidu, protože následuje okamžitě poznatek číslo čtyři: To, co jsem si myslela v poznatku tři, je pěkná pitomost! :-)

Aneb - stačí jediný prohřešek a jde to do kytek. Neboť co se stalo: V pondělí a v úterý mě semaforky nemilosrdně upozorňovaly na to, že mám v jídle moc sacharidů a zoufale málo bílkovin. Podle zákona akce a reakce, abych si semaforky usmířila, našla jsem potraviny co nejbohatší na bílkoviny a omezila potraviny bohaté na cukry. Takže logicky - pokud celé dopoledne napěchuju prakticky jen bílkovinami, odpoledne se mi vejde i miska müsli s čokoládou. Příjemným výsledkem byly všechny zelené semaforky ve středu a skoro všechny ve čtvrtek, tedy včera. Tak teď už to mám zmáknutý, ne? Teď už to pojede úplně samo! :-) Ne, ne a ještě tisíckrát ne! :-) Samozřejmě že to nepůjde samo a trest ze tuhle pýchu přišel okamžitě. :-)

Včera jsem zase pekla chleba. (Včera jsem to tedy ještě obzvlášť "pohnojila" tím, že třebaže je celozrnný, zapekla jsem do něj vlasšké ořechy. Ten máme nejradši, ale vlaššské ořechy jsou slušná kalorická bomba...) Už loni mi bilanci sacharidů nejvíc kazil právě můj domácí kváskový chleba, o kterém jedna kolegyně řekla, že tohle jedli bohové na Olympu. Dnes ráno byl čerstvý, tak jsem si zakrojila patku ke snídani. A vymalováno, společně se zeleninovou polévkou k obědu příděl sacharidů vyžrán skoro na celý den. :-) Směju se tomu. Semaforky skvěle motivují k překonávání sama sebe, ale je to pro mě spíš hra, pokud je některý někdy červený - no a co, když to není pořád a když to nejsou všechny. ;-)

Takže závěr? Nebudu péct chleba s vlašskými ořechy, nejlépe nebudu péct žádný chleba. :-) Ne, to samozřejmě ne, na víkend ho budu péct, on zmizí i aniž bych se ho dotkla. :-D Ale jinak je závěrů několik: Za prvé - vyladit jídelníček není tak jednoduché, jak to vypadá. Za druhé - pokud se sestaví rozumně, vejde se i sem tam nějaký ten hřích. A za třetí - že mě hraní se semaforky pořád strašně baví a to je asi nejdůležitější.

Všem mnoho zdaru a všechny zelené! :-)