S menším zdržením předkládám komentované odpovědi ke třetímu minikvízku.

Kontrolní součet 1156 asi mnohé překvapí - nebo možná už taky ne, po těch komentářích u kvízku.  Tak jen doufám, že opravdu nebudu muset narychlo prchat na Aljašku, podle toho, co uvádíte o své pohybové aktivite, bych proti půlce z vás při běhu na dlouhou trať neměla nejmenší šanci.

Co se otázky číslo 1 týče, uvítám případné odborné polemiky a upřesnění, přece jen, nejsem na to téma žádný specialista. A navíc - a to jsem si uvědomila až dneska - vzhledem k tomu, jak je ta otázka položená, pravdivá je vlastně jakákoliv odpověď, při níž mluvčí vědomě nelže. Otázka zněla "které brambory byste doporučili", nikoli "které brambory by byly z dietologického hlediska nejvhodnější" nebo něco takového. I když samozřejmě jste její smysl všichni pochopili správně. A pravdu dí Nada s tím ročním obdobím, nabízet milvníkovi brambor v době čerstvých domácích raných odrůd nějaké scvrklotiny z loňského roku, by zavánělo dostat něčím přes kokos. 

Následují původní předpřipravené komentáře, hezky si je užijte.

K otázce č. 1:

Diabetes II. typu vzniká v důsledku nedostatečného účinku inzulínu, což se projevuje zvýšenou hladinou krevního cukru (viz odpovědi a komentáře na můj druhý minikvízek). Diabetikům (ale nejen jim, i dalším osobám, u nichž není žádoucí "rozhoupání" hladiny krevního cukru, jehož rychlé snížení po předchozí "špičce" bývá často doprovázeno pocitem náhlého hladu) jsou doporučovány potraviny s nízkým glykemickým indexem. Ten určuje, jak dalece daná potravina ovlivní hladinu cukru v krvi. Čím vyšší glykemický index, tím větší výchylka krevního cukru. Z pohledu strávníka to znamená rychlé zasycení, ovšem na relativně krátkou dobu, po níž se o slovo opět přihlásí hlad a chuť okamžitě něco sníst, což je stav, kterému by se měl každý, kdo chce zdravě hubnout, zdaleka vyhnout.
Tak se konečně dostáváme k těm bramborám, které se obecně řadí mezi potraviny spíše s vyšším glykemickým indexem, ale hooodně závisí na způsobu jejich úpravy, takže se můžeme pohybovat s hodnotou GI od 50 (relativně nízký GI) až po řádově 100 (hodně vysoký GI). Různé tabulky uvádějí u brambor různou hodnotu GI. Je to podle mě dáno jednak rozmanitostí typů brambor (nové rané, staré dlouho skladované, různé odrůdy, lišící se množstvím škrobu...), tak úpravou (vaření, pečení, smažení...). Nicméně srovnáním různých tabulek (a protože tenhle blog neaspiruje na vědecký článek v odborném časopisu, nebudu zde vypisovat všechny zdroje, z nichž jsem čerpala, ale byly tam i tabulky, které můžete najít i zde na STOBu) lze vysledovat jistou zákonitost. Nejvyšší GI mají zpravidla smažené hranolky (podle některých zdrojů se blíží až ke 100), pečené brambory mají vyšší GI (nejčastěji udávaný 85) než vařené, a konečně – brambory vařené ve slupce mají nižší GI (většinou udávaný jako 50) než brambory vařené bez slupky, ať už v páře nebo uvedené jako "nové" brambory (tady se hodnoty opravdu různí, ale jako takovou střední bych vzala 65).
Je to jídlo pěkná věda, což? Než se člověk dobere správné odpovědi 3 (kontrolní hodnota 4), dáto docela práci, až z toho jeden dostane hlad. Tak hurá na přípravu brambor na loupačku, pěkně s tvarohem – a dobrou chuť!

K otázce č. 2:

Estrogeny nemají nic společného s geny v GMO plodinách, jsou to hormony patřící do skupiny steroidů. I když představují ženské pohlavní hormony, vyskytují se v malé míře i v těle mužů. Estrogen vzniká ve vaječnících a v placentě, malé množství i v játrech, nadledvinách a v prsech. Takže 4 (128) – ano, mimo jiné se estrogeny do těla dostávají i z nadledvin.
V luštěninách jsou fytoestrogeny – látky svou chemickou strukturou podobné těm výše zmíněným lidským hormonům, po nichž dostaly své jméno. Vyskytují se zejména v sójových bobech. Jejich účinky v organismu se velmi různí, stejně jako závěry ze studií týkajících se tohoto tématu. Nicméně fytoestrogeny mohou mít na organismus podobný vliv jako estrogeny, přičemž pozitivní účinky byly pozorovány zejména u žen po přechodu, kdy fytoestrogeny působily jako částečná náhrada při přirozeném poklesu hormonální hladiny v těle.
Do octa se přidává nikoli estrogen, ale estragon, konkrétně bylina zvaná pelyněk estragon, využívaná už od starověku jako léčivá rostlina. Dále se používá jako koření – a k aromatizování vinných nebo ovocných octů.

K otázce č. 3:

Už jste někdy viděli, aby ajťáci sdíleli jeden počítač? Že se hlásím k počítačovým magorům, musí být jasné z poloviny mých komentářů, u Ant314 určitě taky, i když tam to dá větší práci dohledat, protože on není na STOBu tak ukecaný jako já. A pro počítačové ultramagory, kteří by brblali, že servery bývají sdílené, dodávám, že veškeré servery u nás doma vlastní a obhospodařuje můj muž (tedy Ant314, pro nováčky, kteří nezažili naše vzájemné špičkování o snídaňové čočkové polévce).
Myslím, že párkrát jsem se tu prezentovala jako zlá macecha a zmínila se o nevlastním synovi, kterého nutím k různým mnou neoblíbeným činnostem, například chůzi (do obchodu na nákup). Dost možná jsem i někde prohodila, že s vlastními ratolestmi zkušenosti nemám. Takže žádný potomek.
A víte, jak se u mě v práci všichni, zejména na personálním a technickém oddělení radovali, že po mé svatbě nebudou muset měnit údaje v databázi, zavádět nové přihlašovací jméno a tak podobně?
Takže zbývá poslední možnost č. 3 (1024). Na internetu (například na Wikipedii https://cs.wikipedia.org/wiki/Posledn%C3%AD_spole%C4%8Dn%C3%BD_p%C5%99edek) najdete množství článků o tom, že všichni lidé mají společného předka (i když nemají modré oči – tam by stačilo jít do minulosti jen nějakých 6 až 10 tisíc let, ale opravdu všichni nějakého toho společného předka máme, i kdybychom za ním měli jít až do paleolitu).

Další kvízek bude, jen nevím, jestli ho stihnu dodělat už zítra.